Svátost smíření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 87:
== Evangelikální církve: Boží odpuštění podle evangelia není exkluzívní výsadou katolického či pravoslavného kněze ==
Člověk, který má v srdci opravdovou lítost a rozhodnutí opustit zlou cestu, může s bázní pokleknout před samotným Všemohoucím Bohem zastoupeným Kristem a Jemu vyznat své viny přímo a žádat o odpuštění (viz níže List Židům, 4 kapitola a jiná místa v Bibli). To nevylučuje možnost vyznání hříchu před skupinou lidí nebo před konkrétním člověkem a nepopírá ani dar církve vyhlašovat nad hříšníkem Boží odpuštění daný Ježíšem Kristem (viz níže Janovo evangelium, 20. kapitola). Není správné a biblické, aby kterákoli církev zpochybňovala Bohem ustanovený přístup upřímného kajícníka k trůnu Boží milosti individuální cestou (hříšník - Bůh) a není ani správné ani biblické ani ekumenické, aby kterákoli denominace vztahovala Kristův dar vyhlašovat odpuštění hříchů jen na sebe. Boží odpuštění je základem evangelia (=radostná zpráva), je nosným sloupem biblického učení a celé křesťanské víry.
Kdo hledá Boží odpuštění, musí vědět, že hříchy má v konečném důsledku moc odpustit jedině sám Bůh a On to udělá, jak zaslíbil a jak to činil v osobě Ježíše Krista. Komu chce odpustit, tomu odpustí. Prostřednictvím církve nebo přímo. To je možné díky dokonalé Kristově oběti na kříži, totiž díky Boží lásce, milosrdenství a moci. Bohu patří plná zásluha za Jeho milost a odpuštění.
| |||