|
[[file:Operace Anthropoid - Karel Čurda.jpg|280px|thumb|Typickým příkladem zrádce je [[Karel Čurda]], udavač, který prozradil další členy výsadku z [[Operace Anthropoid]]]]
'''Zrada''' je záměrné a druhou stranou nečekané porušení [[závazek|závazku]], [[povinnost]]i, [[očekávání]], [[slib]]u a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován [[loajalita|loajalitou]]. ▼[[File:Zrádce.JPG|thumb|skála Zrádce na [[Ostaš]]i]]
▲'''Zrada''' je záměrné a druhou stranou nečekané porušení [[závazek|závazku]], [[povinnost]]i, [[očekávání]], [[slib]]u a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován [[loajalita|loajalitou]] . Člověk, který se dopustil zrady, je '''zrádce'''.
Zrada může být spáchána buďto z hlediska [[Zákon (právo)|zákona]] (pak jde o [[zločin]]), nebo z hlediska [[morálka|morálky]], pak jde v mezích patřičného morálního systému o nemorální jednání. Podstatou zrady je závažné zneužití udělené důvěry a napomáhání nepříteli či přejití k němu za situace, kdy ostatní členové skupiny mají plné právo zrádce považovat za loajálního člena.
V užším smyslu ve vztahu ke státu je zrada [[trestný čin]] spočívající v jednání proti [[stát]]u, jehož je člověk [[Občanství|občan]]em. Za zrádce tedy bývá považován člověk, který se snaží svrhnout [[vláda|vládu]], pomáhá cizí mocnosti při vedení [[válka|války]] proti jeho zemi, jedná proti základním hodnotám hájeným státem apod.
Zradu lze obecně definovat na základě dvou principů: jednak na základě použitých prostředků (tj. předstírání přátelství, tajná spolupráce s nepřítelem), jednak jako nemorální (nezákonné) porušení „povinné“ loajality. Zejména druhý případ posuzovaný v morální rovině může být vysoce subjektivní záležitostí.
== Zrada v právních předpisech ==
V [[Spojené království|britském]] právu existuje pojem zrady od roku [[1351]]. Tento zákon rozlišoval dvě úrovně takového jednání: velezrada (''high treason''), která spočívá v jednání proti panovníkovi (resp. ohrožuje stát jako celek), a „malá zrada“ (''petty treason''), která spočívá ve [[vražda|vraždě]] vlastního pána (nejblíže nadřazeného). Oba tyto zločiny se [[trest smrti|trestaly smrtí]]; malá zrada přestala být samostatným zločinem odlišným od vraždy v roce 1828; trest smrti za velezradu byl zrušen v roce 1998 a nahrazen maximálním trestem doživotního vězení. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] také existoval trestný čin zrádcovství (trestaný smrtí), který trestal libovolné jednání ve prospěch [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] (špionáž, sabotáže apod.), aniž by bylo potřeba prokazovat, že se jedná o člověka vázaného věrností Koruně (jak vyžaduje stíhání za velezradu).
Některé případy jsou poměrně jasné, v jiných může být ovšem vnímání zrádnosti nějakého jednání značně subjektivní záležitost, zejména v případě, kdy je dotyčný jedinec silně vázán loajalitou ke dvěma nepřátelským subjektům a fakticky ani nemá možnost někoho „nezradit“, nebo v případě, kdy skupina dotyčného změní své jednání takovým způsobem, že je pro něj další setrvání v ní z hlediska [[svědomí]] neúnosné.
Jako prevence před možným zneužitím je v [[Spojené státy americké|americkém]] právu velezrada definována přímo v ústavě, a to pouze jako příprava války proti Spojeným státům či napomáhání jejich nepřátelům; ústava také pro tento čin vyžaduje dva svědky či přiznání viny.<ref>[http://www.archives.gov/exhibits/charters/constitution_transcript.html#3.3 Článek III., oddíl 3 Ústavy Spojených států amerických] (anglicky)</ref> V zákonech se však objevuje mnoho dalších trestných činů, které fakticky definici zrady rozšiřují, jen s jinými názvy (např. trestný čin ozbrojeného povstání proti státu apod.) a za slabších podmínek (bez požadavku dvou svědků). V praxi se také zpravidla odsuzuje za tyto jiné činy, typicky za špionáž (např. [[manželé Rosenbergovi]]).
Obecně lze říci, že společnost na zradu a zrádce většinou pohlíží značně negativně, na druhé straně ovšem dokáže být velmi pružná v kritériích, která používá k tomu, aby určila, zda zrádce je. Zpravidla je velice benevolentní k jednání, které bylo vyvoláno závažnými mravními ohledy, jde-li o takové ohledy, které sdílí, a zrada ji přímo nepoškodila. Roli taktéž hraje popularita „potenciálního zrádce“ i „potenciálního zrazeného“.
=== Velezrada v lidově demokratickém Československu ===
V [[komunistický režim v Československu|lidově demokratickém]] [[Československo|Československu]] byl zákonem č. 231/1948 Sb. zaveden trestný čin '''velezrada''' (a další podobné trestné činy), který se trestal vězením na 10–25 let či doživotí, případně trestem smrti. Tento zákon posléze soudy užívaly v [[politický proces|politických procesech]] (typicky odstavec c, „[''Kdo se pokusí''] zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou“). Tento zločin byl zrušen v roce [[1961]] novým trestním zákonem. Namísto něj byly zavedeny zločiny vlastizrady a válečné zrady, s výrazně omezenější působností.
Logickým vyústěním výše zmíněného je fakt, že jednoho a téhož člověka mohou různé skupiny hodnotit různě. Například [[Arminius]] byl z pohledu [[Germáni|germánských kmenů]] veliký král a hrdina, který přelstil a porazil proradné [[Římané|Římany]]. Římané ovšem naproti tomu více vnímali fakt, že to byl podlý zrádce, který předstíral přátelství k [[Publius Quinctilius Varus|Varovi]], jehož i s vojskem vylákal do léčky a na smrt (byť ovšem praktičtí Římané byli ochotní ihned dodat, že Varus byl neuvěřitelný hlupák, když se nechal takhle napálit).
=== Zrada a velezrada v českém právu ===
V [[Česko|českém]] [[trestní právo|trestním právu]] existuje trestný čin vlastizrada (§ 309 [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]]), který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin [[rozvracení republiky]] (§ 310), [[terorismus|teroristického]] útoku (§ 311), [[teror]]u (§ 312) nebo [[sabotáž]]e (§ 314)“. Za takový čin zákon stanovuje trest [[odnětí svobody]] na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo [[výjimečný trest]].
Pomineme-li možnost, že posuzující zastává názor, že takovéto předstírání [[přátelství]] a [[věrnost]]i je zradou vždy (což je jedna možnost), pak se otázka zrady bude točit okolo toho, ke komu měl být Arminius poután silnější loajalitou, k Varovi nebo svým soukmenovcům?
==== Válečná zrada ====
Také existuje trestný čin válečná zrada (§ 320 trestního zákoníku), který se týká jen stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takové situaci se služba v nepřátelském vojsku nebo v nepřátelském ozbrojeném sboru trestá odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem.
==== VelezradaArchetyp zrádce ====
V průběhu lidských dějin se našlo několik lidí, jejichž jednání, vyhodnocené jako zrada, se stalo natolik známým a odsuzovaným, že se stali v určitých skupinách lidí jakýmsi archetypem zrádce a jejich jméno je používáno jako [[nadávka]] či [[synonymum]] pro slovo zrádce.
Mimo trestní zákoník, přímo v [[Ústava České republiky|Ústavě České republiky]], se objevuje pojem velezrada, která je specifickým ústavním deliktem, za který může být stíhán pouze [[prezident České republiky]], a to před [[Ústavní soud České republiky|Ústavním soudem]] na základě žaloby [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]. V celém ústavním pořádku České republiky však dosud neexistovala žádná definice jednání, které by bylo velezradou, až v zákoně o Ústavním soudu je definována jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu [[demokracie|demokratickému]] řádu“. Trestem za velezradu může být jen ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Např. v oblasti kulturního rámce západní civilizace je to jednoznačně jméno [[Jidáš]], podle [[Bible|biblického]] [[Jidáš Iškariotský|Jidáše Iškariotského]], který zradil [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]].
V souvislosti se změnou systému [[volba prezidenta České republiky|prezidentské volby]] na přímou se s účinností od 8. března 2013 úprava velezrady změní, Ústava už bude obsahovat její definici, ačkoli ve stejném znění jako v zákoně o Ústavním soudu. Navíc bude nově možné prezidenta stíhat i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, ale zároveň bude Senát k podání ústavní žaloby vždy potřebovat souhlas [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]].<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6137 Čl. I bod 9. ústavního zákona č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů]</ref>
V českých zemích je takovým synonymem slova zrádce např. [[příjmení]] [[Plojhar]], užívané takto v prostředí [[Katolická církev|katolíků]] a [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|lidovců]]. Za toto užití vděčí odpadlému [[kněz]]i [[Josef Plojhar|Josefu Plojharovi]], který se ještě před únorem [[1948]] cele oddal kolaboraci s [[Komunistická strana Československa|komunisty]], kterým pilně pomáhal s ovládnutím lidové strany i [[Pronásledování katolické církve v Československu|pronásledováním katolické církve]].
== Odkazy ==
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo synonymem slova zrádce také slovo '''quisling''', vzniklé z jména [[Norsko|norského]] [[důstojník|důstojníka]] a [[fašismus|fašistického]] [[politik|politika]] [[Vidkun_Quisling|Vidkuna Quislinga]].
=== Reference ===
<references />
Jako synonymum ke zrádci se též používá označení některých zvířat - obvykle jako zvířecí archetyp zrádce slouží ta, co často skrytě lezou a škodí tam, kde podle člověka nemají co dělat, např. [[krysa]] či [[krtek]].
=== Související články ===
* [[Zrádce]]
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
* [[Velezrada]]
* [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1948/sb85-48.pdf Zákon č. 231/1948 Sb. ''na ochranu lidově demokratické republiky''] (2MB [[Portable Document Format|PDF]])
▲====* [[Vlastizrada ====]]
* [http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html Ústava České republiky], článek 65
* [http://concourt.cz/clanek/zakon_o_US Zákon o Ústavním soudu], část druhá, oddíl šestý (''Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky'')
{{Portály|Právo}}
[[Kategorie:Trestné činy]]
[[Kategorie:Ústavní právo]]
[[Kategorie:Meziosobní vztahy]]
| 