Rudné doly na Příbramsku: Porovnání verzí

'''Těžba rud na Příbramsku''', respektive na [[Březové Hory|Březových Horách]] a [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]], je písemně doložena věnovací listinou z [[21. duben|21. dubna]] [[1311]]. Tato listina obsahuje darování hutě biskupu Janovi pražským občanem [[Konrád z Příbrami|Konrádem z Příbrami]]. Podle archeologického výzkumu docházelo k hornické činnosti na Březových Horách již dříve - na přelomu 12. a 13. století. Některý výzkumy však uvádí i počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem. Odborníci se také shodují na tom, že v nedalekém [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]] byla těžba zahájena dříve než na Březových Horách.

 

O tom, že těžba stříbrných rud pokračuje i ve [[14. století]] svědčí hned několik dokumentů - jedná se například o listinu vydanou [[30. duben|30. dubna]] [[1330]], v níž je Mikulášem z Nových Dvorů věnována zbraslavskému klášteru desátá část výnosu z dolů. Z [[15. století]] se žádné dokumenty o důlní činnosti nedochovaly, přesto ji zde můžeme předpokládat. Těžbu rud na Příbramsku v 16. století dokládají 4 horní knihy a několik listin. K velkému rozvoji důlní činnosti v březohorském revíru dochází právě na počátku [[16. století]]. V letech [[1550]] - [[1574]] zde byly vytěženy 4 tuny [[stříbro|stříbra]], za celé 16. století přibližně 11 tun, avšak v porovnání s jinými českými významnými doly je to jen nepatrná produkce.