Husitské války na Moravě: Porovnání verzí

K prvním konfliktům na Moravě došlo již roku [[1419]]. Třebovská kronika uvádí, že ''"tohoto roku husité Moravu na mnoha místech pustošili."'' Bližší zprávy o bojích neexistují, jednalo se zřejmě jen o menší střetnutí, která se svou organizovaností a rozsahem nemohla srovnávat s akcemi v Čechách. Na vánoce roku [[1419]] se v [[Brno|Brně]] objevil [[Zikmund Lucemburský]], kde zasedal zemský sněm. Ten přijal Zikmunda jako moravského markraběte a ustanovil novým zemským hejtmanem [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského z Kravař]]. Zikmundovy první křížové výpravy v létě roku [[1420]], která vyvrcholila [[Bitva na Vítkově|bitvou na Vítkově]], se však zúčastnila jen velmi malá část moravské šlechty, z významnějších pánů pouze Oldřich z Boskovic a bratří z Ronova. Moravští páni se však účastnili podzimního tažení do Prahy, které v [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě pod Vyšehradem]] pro ně skončilo tragicky. Na bojišti mezi mrtvými zůstal jak zemský hejtman Jindřich z Kravař, tak výkvět moravské šlechty, další páni byli zajati. Po tomto neúspěšném tažení se Zikmundova vojska stáhla na [[Morava (země)|Moravu]] a Zikmund zde rozběhl diplomatickou kampaň, když městům potvrzoval a uděloval privilegia s poukazem na jejich boj proti husitům. Roku [[1421]] došlo k jarnímu tažení husitů na západní Moravu, kde husité obsadili několik měst ležících na česko-moravské zemské hranici a na jihovýchodní Moravě vzniklo středisko radikálních husitů - tábor v Nedakonicích. Dne 4. června [[1421]] se v [[Čáslav]]i uskutečnilo jednání politické reprezentace, na němž Moravu zastupoval nový zemský hejtman [[Vilém I. z Pernštejna]] a s ním nejvýznamnější páni z husitské šlechty - [[Petr z Kravař a Strážnice]] a [[Jan z Lomnice]]. Moravané se zavázali přijmout [[čtyři artikuly pražské]], ale odmítli okamžitě vypovědět poslušnost Zikmundovi Lucemburskému a souhlasit s polskou kandidaturou na český trůn. V říjnu až prosinci téhož roku došlo k tažení Zikmundových vojsk v rámci druhé křížové výpravy, jež na Moravě marně dobývala Uherský Ostroh Haška z Valdštejna a Tovačov Jana Tovačovského z Cimburka. Během tažení Zikmund na zemském sněmu v Brně 17. listopadu donutil většinu moravské šlechty k odřeknutí kalicha, ale druhá křížová výprava poté v Čechách zkrachovala v bitvách u Kutné Hory a Habrů.