Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 31 bajtů, před 6 lety
proč objev připisován Cajalovi,  typografie
'''Neuron''', nervová buňka, je základní funkční a [[histologie|histologická]] jednotka [[nervová tkáň|nervové tkáně]]. Jsou to vysoce specializované [[buňka|buňky]], schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály. Přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost [[organismus|organismu]] na ně reagovat.
 
Neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 [[Jan Evangelista Purkyně|J. E. Purkyně]], i když někdy je tento objev připisován Španělovi [[Santiago Ramón y Cajal|Cajalovi]], který vysvětlil jeho funkci.
 
== Stavba neuronu ==
 
Výběžky neuronů jsou dvou typů:
* krátké - tzv. [[dendrit]]y a jsou dostředivé
* dlouhé - tzv. [[neurit]]y neboli [[axon]]y a jsou odstředivé
 
Výběžky jsou integrální součástí neuronu. Při zničení neurocytu výběžky degenerují a zanikají. Je-li výběžek přerušen, ta část, která ztratí kontakt s neurocytem zaniká (Wallerova degenerace). Pahýl výběžku je schopen se regenerovat (Wallerova regenerace), proto je i při poškození [[nerv]]u šance, že se jeho funkce časem plně obnoví.
Může se větvit a vytvářet kolaterály. Konečné rozdělení axonu se nazývá telodendron (telodendrie). Na distálním konci axonu je axoterminála, specializovaná sekreční struktura, která při podráždění uvolňuje [[neurotransmiter]]y do [[synapse|synaptické štěrbiny]].
 
Axony jsou většinou obaleny [[myelinová pochva|myelinovou pochvou]]. Výjimku tvoří neurony CNS, kde je asi 40 % axonů bez obalů (holá vlákna). Axon obalený pochvou se nazývá [[nervové vlákno]]. Pochva je vytvářena [[neuroglie|gliovými buňkami]], [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] na periferních nervech a [[oligodendroglie]]mi v CNS. Myelinová pochva vytvářena Schwannovými buňkami není souvislá, vytváří asi 1mm dlouhé segmenty, ''internodia'', členěné [[Ranvierovy zářezy|Ranvierovými zářezy]]. V místech zářezu je na membráně axonu velké množství elektricky řízených iontových kanálů.
 
Může být velmi dlouhý, i několik metrů u velkých zvířat. U člověka je nejdelší axon asi 1 m dlouhý. Vede od páteře až po konečky prstů na nohou.
Membrána, na které převažují elektricky řízené iontové kanály, reaguje na podráždění podle zákona „vše nebo nic“. Buď reaguje vzruchem, nebo ne, a pokud ano, tak s nejvyšší možnou intenzitou. Ke vzniku vzruchu musí dojít k místní depolarizaci membrány, a náhlému rychlému poklesu membránového potenciálu. Prahová hodnota, při které dojde k otevření elektricky řízených iontových kanálů a ke vzniku vzruchu je -55 mV.
 
Rychlost šíření akčního potenciálu závisí na obalech nervového vlákna - nemyelinizovaná vlákna vedou vzruchy rychlostí max. 2 m/s, naproti tomu tlustá myelinizovaná vlákna dokážou vést vzruchy rychlostí až 120 m/s.
 
Vlna depolarizace membrány, která nastává otevřením iontových kanálů, šířící se postupně po povrchu neuronu, se nazývá [[akční potenciál]] a je podstatou přenosu informací neurony.