Viskózní lávy mají velmi nízkou viskozitu a vysokou schopnost se pohybovat, což se projevuje na celkovém vzhledu štítové sopky. Sopky jsou tvořeny poměrně nízkým masívem vzhledem k rozměrům celé sopky. Svahy jsou ukloněné jen několik stupňů, což způsobuje viskózní materiál rozlévající se na velkou vzdálenost (např. největší hora [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] [[Olympus Mons]] se rozkládá na území velkém jako [[Francie]]). Během pohybu lávy dochází k jejímu pozvolnému chladnutí a snižování mobility. V některých případech se může stát, že tekuté magma cestuje [[lávový tunel|lávovými tunely]] na velkou vzdálenost a vystupovat na povrch kilometry od místa zanoření, což může vytvořit částečně atypický tvar štítové sopky.
Štítové sopky jsou často tvořeny nad [[horká skvrna|horkými skvrnami]],<ref name="erupce"/> které zaručují dlouhodobý přísun ochuzeného magmatu s vysokou mobilitou a nízkou viskozitou. Potom, co roztavený materiál pronikne na povrch v místě horké skvrny, začne se rozlévat do širokého okolí a tvarovat rozsáhlý kužel či jiná vulkanická tělesa.
