Pereskia: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Popis: typo
Řádek 91:
 
== Popis ==
Pereskie vytváří keře nebo stromy obvykle vysoké 2 až 6m6 m, vzácně až 10 m. Většina druhů vytváří křovinné i stromové formy. ''Pereskia aculeata'' je popínavá. Hlavní stonek je ztlustlý, mírně sukulentní. Nemá povrch členěn do žeber nebo mamil. Koncové větvičky jsou tenké, někdy jsou mezi jednotlivými listy střídavě „cik – cak“ lomené. Listy jsou celokrajné, vejčité až obvejčité, krátce řapíkaté, někdy přisedlé. Jsou 2 až 25 cm dlouhé. Vyrůstají z větví a někdy i kmene po jednom, vzácně po dvou. Areoly jsou umístěny na stonku v úžlabí listů. Nesou vlnu. Trny jsou obvyklé černé, někdy hnědé, přímé, odstávající, různě početné. Na mladých větévkách vznikají primární trny, jsou kratší, v malém počtu, mnohdy 1 – 2. Na starších větvích a kmeni dorůstají další sekundární trny, může jich být 10 až 80 (až 120 u ''Pereskia quisqueyana'') v areole a dosáhnout až 12 cm délky. Květy mají spirálovou stavbu typickou pro celou čeleď. Mají však široké okvětní lístky. Většinou jsou růžové až fialové, mnohdy s bílým středem, podobné květům ''[[růže šípková|růže šípkové]]''. Několik druhů kvete žlutě až oranžovočerveně. Početné žluté prašníky tvoří shluk ve středu květu. Květy jsou 1,5 až 8 cm široké. Vyrůstají samostatně nebo v pravých květenstvích na konci větví. Plody jsou šťavnaté bobule, kulaté, vejčité, hruškovité. Mohou nést trny nebo drobné lístečky. Zralé jsou zelené, žluté, oranžové, ale i černé. Semena jsou černá, vejčitě oválná až zašpičatělá, s větším hilem pod užším koncem, velká 2 až 7 mm. Testa je kožovitá. Kořeny jsou ztlustlé až řepovité.
 
Druhy kladu A severní větve brzy tvoří na kmeni borku a na jejich stoncích nejsou ještě vyvinuty pro kaktusy specifické průduchy. Druhy kladu B jižní větve mají již na svých stoncích vyvinuty specifické průduchy a stonky zůstávají zelené, schopné asimilace. Je to již vyšší stadium přechodu ke stonkové sukulenci. Zatímco v listech probíhá běžná fotosyntéza a [[Calvinův cyklus]], v sukulentních stoncích je již rozvinut [[CAM cyklus]].