Zikmund z Haimhausenu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JoweBot (diskuse | příspěvky)
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat
m typo
Řádek 4:
 
== Studia ==
Jako šestnáctiletý zapsal se na salzburské universitě, od roku 1726 poslouchal dva roky právo na Karlově universitě v Praze. Pak následovala cesta do Drážďan, BerlinaBerlína, Lübecku, Hamburku, Amsterdamu a Lovaně.
 
== Majetek v Čechách ==
Po studiích převzal správu rodinných statků na Chebsku. Kromě [[Chodová Planá|Chodové Plané]] to byly i doly na měď. I proto odešel do Lipska studovat hornické vědy, metalurgii a chemii. Po Krušnohoří navštívil i rakouská horní města. V souvislosti s kvetoucím dolováním založil na českém panství osadu Nový Haimhausen se železárnou. Požár v Chodové Plané zničil v roce 1733 kostel, který nechal v letech 1748-1754 obnovit. Vybavení kostela pochází z let 1764-1766.
 
== KarieraKariéra ==
Po smrti Karla VI. vystoupil se svým nárokem na český trůn bavorský kurfiřt [[Karel VII. Bavorský|Karel Albrecht]], kterému Haimhausen holdoval jak v Praze, tak ve Frankfurtu při císařské korunovaci. Na mnichovském dvoře se Haimhausen plně uplatnil až za jeho nástupce [[Maxmilián III. Josef Bavorský|Maxmiliána III. Josefa]], který ho jmenoval v roce 1751 do čela nově zřízeného mincovního a horního kolegia. Mincování vylepšil povoláním známého mincmistra Jiřího Jastera z Mohuče, příležitost poskytl nadanému samoukovi Franzi Schegovi, který se z puškaře vypracoval na rytce mincovních razidel a vyhledávaného medailéra. Později Haimhausen prosadil zřízení porcelánky v Nymphenburgu. Stal se zakládajícím presidentem bavorské akademie věd; ta vznikla díky úsilí dvorního rady Jana Jiřího Loriho, zaměstnaného na Haimhausenově mincovním a horním kolegiu. Kurfiřt podepsal zakládací listinu na své narozeniny 28. března 1759.