Santiago Calatrava: Porovnání verzí

Calatrava se ze začátku věnoval převážně návrhům [[most|mostů]] a [[Železniční stanice|vlakových nádraží]], které vynikaly novým nadčasovým vzhledem. Zlom v jeho karieřekariéře představuje [[telekomunikace|telekomunikační]] [[věž]] Montjuïc v [[Barcelona|Barceloně]] ([[Španělsko]], [[1989]]–[[1992]]), která vznikla při příležitosti [[Letní olympijské hry 1992|Letních olympijských her]] v roce [[1992]] a skládá se z nakloněného nosníku s prstencovitým prvkem, v němž se nalézají vlastní antény. Další zajímavou stavbou je [[Auditorium]] na [[Tenerife]] ([[Santa Cruz de Tenerife]], [[Kanárské ostrovy]], [[Španělsko]], [[1991]]–[[2003]]), dynamické, monumentální stavební [[dílo]] s charakteristickou betonovou skořepinovou střechou ve tvaru ohnutého trojúhelníku, sahajícího do výšky bezmála 60 metrů. Nejznámější a nejrozsáhlejší Calatravovou stavbou je [[Město umění a věd]] ve [[španělsko|španělské]] [[Valencie|Valencii]], vybudované v letech 1991–2005.

}}</ref> To se týkalo především stavby letiště v [[Bilbao|Bilbau]], Kongresového paláce v [[Oviedo|Oviedu]], Musea de las Ciencias Principe Felipe ve [[Valencie|Valencii]]. Další kritiku si vyžádal most přes [[Canal Grande]] v [[Benátky|Benátkách]], který prošel mnoha konstrukčními změnami z důvodu mechanické nestability a nadměrné hmotnosti mostní konstrukce, která zatěžuje břehy kanálu a jehož realizace si vyžádala trojnásobek původně uvažovaného rozpočtu. V některých těchotěchto případech čelila společnost Santiaga Calatravy soudním žalobám o finanční částky v milionech eur. V případě letiště v Bilbao soud rozhodl, že veřejná bezpečnost je důležitější než právo duševního vlastnictví. V roce 2009 získal Calatrava v odvolání 30 000 eur odškodného.