Souhvězdí Berana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m text |
text |
||
Řádek 19:
'''Souhvězdí Berana''' je součástí [[zvěrokruh]]u, částí oblohy, kterou prochází v průběhu roku [[Slunce]]. V dobách [[starověk|antiky]] se v něm nacházel jarní bod, který se přesunul díky [[Precese zemské osy|precesnímu]] pohybu Země do [[souhvězdí Ryb]]. Nachází se v severní části hvězdné oblohy mezi souhvězdím Ryb na západě a [[Souhvězdí Býka|souhvězdím Býka]] na východě. [[Latina|Latinsky]] se souhvězdí nazývá Aries, což je název pro [[ovce domácí|ovci]]. Jeho symbolem je [[File:Aries.svg|20px]] ({{Unicode|Unicode ♈}}), představující rohy berana. Je jedním ze 48 souhvězdí popsaných 2. století řeckým astronomem [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiem]] v jeho knize [[Almagest]] a je jedním z 88 moderních souhvězdí. Je středně velkým souhvězdím, v pořadí velikosti je na 39. místě a má rozlohu 441 čtverečních stupňů (1,1 procenta [[nebeská sféra|oblohy]]).
Souhvězdí představuje berana se [[zlaté rouno|zlatým rounem]] v starověkém [[řecká mytologie|řeckého bájesloví]] a zobrazovalo berana již babylónských dobách. V babylónské astronomii představovalo souhvězdí také námezdníka v zemědělství. V různých kulturách byly hvězdy souhvězdí Berana v různých souhvězdích včetně dvou inspektorů v Číně a sviňuchy na Marshallových ostrovech. Beran je poměrně slabým souhvězdím, nachází se v něm pouze čtyři jasné hvězdy: [[Hamal]] (Alfa Arietis), [[Sheratan]] (Beta Arietis), [[Mesartim]] (Gama Arietis) a [[41 Arietis]]. V souhvězdí je málo objektů hlubokého vesmíru, jsou poměrně málo jasné a vyskytuje se v něm i několik párů interagujících galaxií. Má v něm radiant i několik [[
== Původ jména ==
Řádek 150:
| strany = 90–91
| isbn = 978-0-596-52685-6
| jazyk = anglicky}}</ref> a hvězdy jako celek mají vizuální velikost 3,9<sup>m</sup>.<ref name="moorep"/> Větší hvězda má svítivost 60 Sluncí, menší 56 Sluncí. Větší je spektrálního typu A o absolutní hvězdné velikosti 0,2<sup>m</sup> a menši je spektrálního typu B9 o absolutní hvězdné velikosti velikostí 0,4<sup>m</sup>.<ref name="moore"/> úhel mezi dvěma komponentami je jeden stupeň.<ref name="thompson"/> Mesartim byl určen jako dvojhvězda Robertem Hookem roku 1664, a byla jednou z prvních dvojhvězd, která byla objevena dalekohledem. Větší hvězda, gama<sup>1</sup> Arietis, je proměnnou hvězdou typu Alpha<sup>2</sup> Canum Venaticorum , která svou jasnost mění o 0,02 magnitudy za období 2,607 dne.
Souhvězdí je bohaté na dvojhvězdy, nejjasnějšími jsou epsilon, lambda a pí Arietis. [[epsilon Arietis|ε Arietis]] je dvojhvězda se dvěma bílými složkami. Větší hvězda má velikost 5,2<sup>m</sup> a menší má velikost 5,5<sup>m</sup>. Hvězdy jsou vzdáleny 290 světelných let od Země.<ref name="ridpathi"/> Je jejich vizuální velikost je 4,63<sup>m</sup>, a větší hvězda má absolutní hvězdnou velikost 1,4<sup>m</sup>. Její spektrální třída je A2. Obě složky od sebe dělí 1,5 obloukových vteřin.<ref name="moore"/> [[Lamdba Arietis|λ Arietis]] je dvojhvězda s bílou větší hvězdou a žlutou menší hvězdou. Větší hvězda má velikost 4,8<sup>m</sup> a menší hvězda má velikost 7,3<sup>m</sup>.<ref name="ridpathi"/> Větší hvězda se nachází se 129 světelných let od Země.<ref name="lamdba">{{Citace elektronické monografie | url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=lambda+arietis&NbIdent=1&Radius=2&Radius.unit=arcmin&submit=submit+id
| titul= lam Ari -- Star in double system
Řádek 199:
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-17}}
</ref> Její spektrální třída je B2. Asi před pěti milióny se let se pravděpodobně zrodila v [[Mlhovina v Orionu|mlhovině v Orionu]] díky výbuchům [[supernova|supernov]].<ref name="burnham"/> [[Teegardenova hvězda]] je nejbližší hvězdou v souhvězdí Berana. Je
| titul= The 100 Nearest Star Systems
| vydavatel = Research Consortium on Nearby Stars
Řádek 256:
=== Meteorické roje ===
V souhvězdí Berana má radiant několik meteorických rojů. [[Denní Arietidy]] jsou jedním z nejaktivnějších meteorických rojů, které se objevují v průběhu dne, maxima aktivity dosahují v období od 22. května do 2. června. Jedná se meteorický roj, který se vyskytuje každoročně, jeho původ souvisí s Marsdenovou rodinou [[kometa|komet]] a vrcholí 7. června s maximální [[hodinová zenitová frekvence|hodinovou zenitovou frekvencí]] až 54 meteorů.<ref name="metsh">{{Citace elektronické monografie | url=http://meteorshowersonline.com/showers/daytime_arietids.html
| titul= Arietids
| vydavatel = Meteor Showers Online
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-23}}
</ref><ref name="bakich">{{Citace monografie
| příjmení = Bakich
| jméno = Michael E.
| titul = The Cambridge Guide to the Constellations
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 1995
| strany = 60
| isbn = 978-0-521-44921-2
| jazyk = anglicky}}</ref> Jejich původcem může být planetka [[Icarus (planetka)|Icarus]]. Meteory jsou někdy viditelné před úsvitem, protože radiant se nachází je 32 stupňů od Slunce. Obvykle se objevují 1 až 2 meteory za hodinu jako bolidy, které září několik sekund a často vylétají zpod [[horizont]]u. Protože většina z denních Arietid není viditelná pouhým okem, jsou pozorovány v radiovém spektru. To je možné díky ionizovanému plynu, který meteory zanechávají ve své dráze<ref name="metju">{{Citace elektronické monografie | url=http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2000/ast06jun_1m/
| titul= June's Invisible Meteors
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-23}}
</ref><ref name="Jenniskens">{{Citace monografie
| příjmení = Jenniskens
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Meteor Showers and Their Parent Comets
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 2006
| strany = 427–428
| isbn = 978-0-521-85349-1
| jazyk = anglicky}}</ref> Další denní meteorické roje mají radiant v souhvězdí Berana; patří mezi ně denní Epsilon Arietidy, severní a jižní denní květnové Arietidy.<ref name="jopek">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.ta3.sk/IAUC22DB/MDC2007/Roje/roje_lista.php?corobic_roje=0&sort_roje=0
| titul= List of all meteor showers
| vydavatel = Meteor Data center
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-23}}
</ref> Denní Arietidy byly objeveny na [[Jodrell Bank Observatory]] roku 1947, když James Hey a G.S. Stewart upravili [[radar]]ové systémy z 2. světové války pro pozorování meteorů.<ref name="Jenniskens"/>
Delta Arietids jsou další meteorický roj, který má radiant v souhvězdí Berana Berana. Největší intenzitu má 9. prosince, meteory mají nízkou maximální rychlost a roj je aktivní od 8. prosincem do 14. ledna, a maximem aktivity je mezi 8. a 14. prosincem. Průměrná Delta Arietida je velmi pomalá, s průměrnou rychlostí 13,2 km (8,2 km) za sekundu. Roj někdy vytváří jasné [[bolid]]y.<ref name="levy">{{Citace monografie
| příjmení = Levy
| jméno = David H.
| odkaz na autora =
| titul = David Levy's Guide to Observing Meteor Showers
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 2007
| strany = 122
| poznámka = dále jen Levy
| isbn = 978-0-521-69691-3
| jazyk = anglicky}}</ref> Meteorický roj má severní a jižní komponentu, z nichž oba jsou pravděpodobně spojeny s [[Blízkozemní planetka|blízkozemní planetkou]] 1990 HA.<ref name="langbroek">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2003JIMO...31..177Lcorobic_roje=0&sort_roje=0
| příjmení = Langbroek, M.
| jméno = M.
| titul = The November-December delta-Arietids and asteroid 1990 HA: on the trail of meteoroid stream with meteorite-sized members
| vydavatel = WGN, Journal of the International Meteor Organization, vol. 31, no.6, p.177-182
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-23}}
</ref>
Podzimní Arietidy mají těž radiant v souhvězdí Berana. Roj je aktivní od 7. září do 27. října a a maximální aktivitu má 9. října. Nejvyšší rychlost meteorů je nízká.<ref name="levy119"> Levy, str. 119.</ref> Epsilon Arietidy se objevují 12. až 23. října.<ref name="staal">{{Citace monografie
| příjmení = Staal
| jméno = Julius D. W.
| odkaz na autora =
| titul = The New Patterns in the Sky: Myths and Legends of the Stars
| vydavatel = The McDonald and Woodward Publishing Company
| místo =
| rok = 1988
| strany = 122
| poznámka = 36–41
| isbn = 978-0-939923-04-5
| jazyk = anglicky}}</ref> Mezi další meteorické roje, které mají radiant v souhvězdí Berana patří říjnové Delta Arietidy, denní Epsilon Arietidy, denní květnové Arietidy, sigma Arietidy, ný Arietidy a beta Arietidy.<ref name="jopek"/> Sigma Arietidy jsou viditelné 12. až 19.října s maximální zenitovou hodinovou aktivitou 19. října, kdy z radiantu vyletují až dva meteory za hodinu.<ref name="lunsford">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.amsmeteors.org/2012/01/2012-meteor-shower-list/
| příjmení = Lunsford
| jméno = Robert
| titul = 2012 Meteor Shower List
| vydavatel = Meteor Data center
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-02-23}}
</ref>
== Galerie ==
| |||