4 649
editací
Uran (prvek): Porovnání verzí
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury + sekce o sloučeninách uranu
m (Robot: Upravuji ckb:یورانیوم→ckb:یورانیۆم) |
(změna infoboxu + doplnění informací podle literatury + sekce o sloučeninách uranu) |
||
|
{{Infobox Chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
|značka= U
|číslo= 92
|nukleonové= 238
|název= Uran
|latinský= Uranium
|nad= [[Neodym|Nd]]
|pod=
|vlevo= [[Protaktinium]]
|vpravo= [[Neptunium]]
|dolní tabulka=ano
<!-- obecné -->
|chemická skupina= Aktinoidy
|RN-CAS= 7440-61-
|skupina= n/a
|perioda= 7
|blok= f
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 4,0
|koncentrace v mořské vodě= 3,3×10<sup>-3</sup>
|počet přírodních izotopů= 3
|obrázek= HEUraniumC.jpg
|vzhled= stříbrobílý, vlivem oxidace našedlý kov
<!-- Atomové vlastnosti -->
|relativní atomová hmotnost= 238,029
|atomový poloměr= 138,5
|kovalentní poloměr= 153
|van der waalsův poloměr= 186
|elektronová konfigurace= <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 5f<sup>3</sup> 6d<sup>1</sup> 7s<sup>2</sup>
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 21, 9, 2
|oxidační čísla= III, IV, V, '''VI'''
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
|skupenství= pevné
|krystalová struktura= '''''α - modifikace'''''<br /> kosočtverečná bazálně centrovaná<br /> a= 285,360 pm<br /> b= 586,984 pm<br /> c= 495,552 pm<br /> '''''β - modifikace'''''<br /> čtverečná<br /> a= 1 075,9 pm<br /> c= 565,6 pm<br /> '''''γ - modifikace'''''<br /> krychlová tělesně centrovaná<br /> a= 352,5 pm
|hustota= 19,01 g/cm<sup>3</sup> (''mod. α, 25 °C'')<br /> 18,108 g/cm<sup>3</sup> (''mod. β'')<br />18,06 g/cm<sup>3</sup> (''mod. γ'')<br />17,27 g/cm<sup>3</sup> (''kapalina při t<sub>t</sub>'')<br />17,00 g/cm<sup>3</sup> (''1 300 °C'')<br />16,68 g/cm<sup>3</sup> (''1 500 °C'')
|tvrdost= 6,0
|magnetické chování= paramagnetický
|magnetická susceptibilita= 1,72 cm<sup>3</sup>/g
|teplota tání c= 1 132,3 ± 0,8
|teplota tání k= 1 405,5 ± 0,8
|teplota varu c= 3 818
|teplota varu k= 4 091
|teplota změny modifikace= 667 °C (''α → β'')<br /> 772 °C (''β → γ'')
|molární objem= 12,49
|rychlost zvuku= (''20 °C'') 3 155
|elektrická vodivost= (''20 °C'') 3,24×10<sup>6</sup>
|elektrický odpor= 32×10<sup>-8</sup> Ω m (''20 °C'')
|součinitel elektrického odporu= 0,002 1 K<sup>-1</sup>
|tepelná vodivost= (''0 °C'') 27,0 W m<sup>-1</sup> K<sup>-1</sup> <br /> (''25 °C'') 27,5 W m<sup>-1</sup> K<sup>-1</sup> <br /> (''100 °C'') 29,1
|povrchové napětí= 1 500 mN/m
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
|spec. teplo tání= 82,67 J/g
|spec. teplo varu= 1 877 J/g
|molární atomizační entalpie= 527 ± 13 kJ/mol
|entalpie fázové přeměny modifikace= 11,7 kJ/mol (''α → β'')<br /> 20,5 kJ/mol (''β → γ'')
|absolutní entropie= 50,20 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup><br /> 199,66 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup> (''plyn'')
|měrná tepelná kapacita= 0,116 2 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup><br /> 0,099 5 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup> (''plyn'')
<!-- Různé -->
|různé=ano
|elektrodový potenciál= (U<sup>3+</sup> → U<sup>0</sup>) -1,789 V<br /> (U<sup>4+</sup> → U<sup>3+</sup>) -0,607
|elektronegativita= 1,38
|ionizační energie= ''první'' 6,08 [[elektronvolt|eV]]<br /> ''druhá'' 12,01 eV<br /> ''třetí'' 20,5 eV<br /> ''čtvrtá'' 36,9 eV
|iontový poloměr= (U<sup>3+</sup>) 104 pm<br /> (U<sup>4+</sup>) 89 pm<br /> (U<sup>5+</sup>) 84 pm<br /> (U<sup>6+</sup>) 80
<!-- Izotopy -->
|izotopy=
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>232</sup> | značka=U | výskyt=[[Umělý izotop|umělý]] | poločas= 68,9 [[rok|let]] | druh=[[alfa rozpad|α]] | MeV= 5,414 | A produktu=228 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>233</sup> | značka=U | výskyt=[[Umělý izotop|umělý]] | poločas= 159 200 [[rok|let]]
| druh=[[alfa rozpad|α]] | MeV= 4,909 | A produktu=229 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>234</sup> | značka=U | výskyt= 0,004 % | poločas= 245 500 [[rok|let]] | druh=[[alfa rozpad|α]] | MeV= 4,859 | A produktu=230 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>235</sup> | značka=U | výskyt= 0,718 % | poločas= 7,038×10<sup>8</sup> [[rok|let]] | druh=[[alfa rozpad|α]], [[Samovolný rozpad|SR]] | MeV= 4,679 | A produktu=231 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>236</sup> | značka=U | výskyt=[[Umělý izotop|umělý]] | poločas= 2,342×10<sup>7</sup> [[rok|let]] | druh=[[alfa rozpad|α]], [[Samovolný rozpad|SR]] | MeV= 4,572 | A produktu=232 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>237</sup> | značka=U | výskyt=[[Umělý izotop|umělý]] | poločas= 6,75 [[den|dne]] | druh=[[beta rozpad|β<sup>−</sup>]] | MeV= 0,519 | A produktu=237 | značka produktu=[[neptunium|Np]]}}
{{Infobox Chemický prvek/Nestabilní izotop | A=<sup>238</sup> | značka=U | výskyt= '''99,276 %''' | poločas= 4,468×10<sup>9</sup> [[rok|let]] | druh=[[alfa rozpad|α]] | MeV= 4,270 | A produktu=234 | značka produktu=[[thorium|Th]]}}
<!-- Bezpečnost -->
|bezpečnost= ano
|symboly nebezpečí= {{vysoce toxický}}
|R-věty= {{R|26/28}}, {{R|33}}, {{R|53}}
|S-věty= ({{S|1/2}}), {{S|20/21}}, {{S|45}}, {{S|61}}
}}
'''Uran''' je [[radioaktivita|radioaktivní]] [[chemický prvek]] stříbrobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě. Patří mezi [[kov]]y, přesněji do skupiny [[aktinoidy|aktinoidů]]. Prvek objevil v roce [[1789]] [[Martin Heinrich Klaproth]] a v čisté formě byl uran izolován roku [[1841]] [[Eugene-Melchior Peligot]]em.{{Doplňte zdroj}}
Prvek byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety [[Uran (planeta)|Uran]], která dostala jméno podle boha [[Uranos|Urana]] v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] (otec [[Titáni|Titánů]] a první bůh nebes, manžel bytosti [[Gaia]]). Uran se tak stal prvním prvkem pojmenovaným podle nově objevené planety – později následovaly ještě [[neptunium]] a [[plutonium]].
=== Hustota ===
[[Hustota]] (specifická hmotnost) uranu při
Z dalších prvků je těžší pouze [[iridium]] (22,50
=== Elektronová konfigurace (podrobný rozpis) ===
== Minerály a rudy ==
Nejstarší, nejznámější a patrně nejdůležitější rudou je ''[[uraninit]] (jeho ledvinitá forma se nazývá [[smolinec]])'' neboli ''nasturan''. Chemicky jde o [[oxid uraničitý|UO<sub>2</sub>]] s příměsemi [[oxid]]ů [[olovo|olova]],
== Výskyt ==
Jedná-li se o molekuly UF<sub>6</sub>, tak se metoda označuje MLIS (''molecular laser isotope separation'') či SILEX (''Separation of Isotopes by Laser Excitation'').
== Sloučeniny uranu ==
[[Soubor:U Oxstufen.jpg|right|thumb|200px|Barvy roztoků solí uranu v různých oxidačních číslech]]
Uran vytváří sloučeniny s oxidačními čísly U<sup>3+</sup> až U<sup>6+</sup>, z nichž nejstabilnější jsou ty s U<sup>6+</sup>. Rozpustné soli sloučenin uranu jsou barevné, a pokud jejich barva není ovlivněna barvou [[anion]]tu, tak uranité soli U<sup>3+</sup> mají hnědočervené zbarvení, uraničité U<sup>4+</sup> zelenou, uraničné U<sup>5+</sup> se vyskytují v podobě kationtu UO<sub>2</sub><sup>+</sup>, jsou bezbarvé a navíc nestabilní a rozkládají se (''disproporcionují'') na směs solí uraničitých a uranových a konečně soli uranové U<sup>6+</sup> se vyskytují v podobě kationtu UO<sub>2</sub><sup>2+</sup>, tzv. [[uranyl]]ový kationt a ten má v roztocích žlutou barvu a je stabilní. Nejběžnější soli, se kterými se dá v praxi setkat (kromě níže popsaných) jsou právě soli, které obsahují kationt uranylu a patří mezi ně např. [[dusičnan uranylu]] UO<sub>2</sub>(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>.
Mezi nejběžnější sloučeniny uranu patří [[oxid uraničitý]] UO<sub>2</sub>, který se v přírodě nachází v podobě minerálu ''[[smolinec|smolince]]'' a je základní surovinou pro výrobu kovového uranu. Další z oxidů, který se také vyskytuje v přírodě jako uranová ruda, je směsný [[oxid uraničito-uranový]] U<sub>3</sub>O<sub>8</sub> (lze rozepsat na složky - UO<sub>2</sub>.2UO<sub>3</sub> a možno také pojmenovat jako ''oxid uraničito-diuranový'', ale tento název se nepoužívá). Z oxidu uraničitého ho lze připravit žíháním na vzduchu.
K dalším významným sloučeninám uranu patří některé halogenidy - konkrétně [[chlorid uraničitý]] UCl<sub>4</sub> a [[fluorid uraničitý]] UF<sub>4</sub>, které se používají k výrobě kovového uranu redukcí [[draslík]]em, či [[vápník]]em, a [[fluorid uranový]] UF<sub>6</sub>, který se díky toho, že [[fluor]] se v přírodě vyskytuje pouze jako jeden [[izotop]] (''je to tedy monoizotopický prvek''), využívá k separaci <sup>235</sup>UF<sub>6</sub> a <sup>238</sup>UF<sub>6</sub> na základě odlišné [[hmotnost]]i těchto dvou izotopických sloučenin (viz výše v sekci o obohaceném uranu a jeho výrobě).
== Související články ==
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
== Reference ==
| |||