Verze z 7. 1. 2013, 20:36 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Překlad}} bez odrážky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 2. 2013, 16:00 editovat zrušit editaci Chaim (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 999 editací +kat., drobnosti Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Alexander Jannaeus.jpg\|200px\|thumb\|"Fiktivní portrét A.J. dle ''Promptuarii Iconum Insigniorum "'']] [[Soubor:Judea Alexander Janneüs.PNG\|right\|thumb\|Hasmonejské království za Alexandra Jannaia]] '''Alexandr Jannaios''' (řecky '''Alexandros Iannaios''' ; {{Vjazyce\|he}}: אלכסנדר ינאי '''Alexander Janaj'''), král [[Judsko\|Judska]] z ~~Hasmonejské~~hasmonejské (~~Chašmonejské~~chašmonejské) dynastie mezi lety ([[103 př. n. l.]] a [[76 př. n. l.]]), syn [[Jan ~~Hyrkánus~~Hyrkanos\|Jana Hyrkána]], který zdědil trůn po svém bratru [[Aristobulos I.\|Aristobulovi]], když se oženil s jeho vdovou [[Salómé Alexandra\|Šlomcijon]] (také Šlomit či Salome (Salómé) Alexandra), podle židovského zákona [[jibum]]u ("levirátní sňatek"), ačkoliv [[Josephus Flavius]] to nepopisuje jednoznačně. == Biografie == Ačkoli Jan Hyrkán určil jako svou nástupkyni svou manželku, jejich syn Aristobulos I. (104-103) ji a bratra Alexandra Jannaia nechal uvěznit a druhorozeného Hyrkánova syna Antigona nechal zavraždit. Sám sebe korunoval, čímž [[Judsko]] získalo svého vlastního krále poprvé od zániku [[judské království\|judského království]] roku [[586 př. n. l.]]. Jeho vláda však trvala pouhý rok, neboť již po roce smrtelně onemocněl.<ref>''Válka židovská.'' I § 70-84.</ref> Po něm nastoupil Alexandr Jannaios.<ref>SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2003. Dále jen Schäfer (2003). ISBN 80-7021-633-6. s. 74n.</ref> Alexandr Jannaios se musel vypořádávat s výboji [[Ptolemaios IX. Sótér II.\|Ptolemaia IX. Sótéra II.]], který ale kvůli nestabilitě v [[Ptolemaiovský Egypt\|Egyptě]] musel nakonec ustoupit. Alexandr zahájil protiútok a získal oblasti na pobřeží [[Středozemní moře\|Středozemního moře]] okolo města [[Gaza\|Gazy]]. Roku [[95 př. n. l.]] se ale vyhrotily spory mezi [[saduceové\|saduceji]] (k  nimž se hlásil i Alexandr) a farizeji natolik, že [[farizeové]] proti vládnoucí vrstvě povstali. Povstání trvalo šest let a zahynulo při něm 50  tisíc Židů.<ref>MAYER, Daniel. ''Kapitoly z židovských dějin'' s. 119.</ref> Povstalci se nakonec spojili dokonce se [[Seleukovci\|Seleukovcem]] [[Démétrios III. Filopatór\|Démétriem III.]], s jehož pomocí Alexandra roku [[89 př. n. l.]] porazili v bitvě u [[Nábulus\|Šechemu]]. Vítězství Seleukovců však mnohé Židy vyděsilo a přidali se během následujících let na Alexandrovu stranu. Když Démétrios viděl, že má Alexandr stále podporu obyvatelstva, stáhl se. Alexandr poté zahájil v zemi hrůzovládu. Když farizejské hnutí dostatečně potlačil, začal s další expanzí, tentokrát na území na východním břehu [[Jordán]]u.<ref>Schäfer (2003). s. 75-78.</ref> V posledních letech své vlády se částečně usmířil s farizeji. Zemřel roku [[76 př. n. l.]] v Zajordání při vojenském tažení. [[Soubor:JanaeusCoinPhoto.jpg\|thumb\|Mince Alexandra Jannaia]] Po Alexandrově smrti se vlády ujala jeho manželka Salómé Alexandra (Šlomcijon) (76-67). Snažila se uklidnit farizeje tím, že je ustanovovala správci a že svého profarizejského syna [[~~Hyrkán~~Hyrkanos II.\|Hyrkána]] ustavila [[velekněz]]em (kohen gadol). == Rodokmen == Řádek 24: === Související články === * [[Hasmoneovské království]] Řádek 48 ⟶ 47: [[Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l.]] [[Kategorie:Hasmonejští panovníci]] [[Kategorie:Jeruzalémští velekněží]] [[Kategorie:Starověké dějiny Židů]] [[Kategorie:Muži]]

Alexandr Jannaios: Porovnání verzí