Ultrafialové záření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Přidávám si:පාරජම්බුල කිරණ |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 58:
Záření UVB má vlnovou délku v rozsahu od 280 do 315 nm. Je z převážné většiny absorbováno [[Ozon|ozónem]] ve [[stratosféra|stratosféře]], resp. [[ozónová vrstva|ozónové vrstvě]]. Z typického [[Slunce|slunečního]] záření 350 - 900 [[Watt|W]]/[[metr|m]]², které dopadá na nejvyšší vrstvy atmosféry neproniká prakticky žádné UV záření s vlnovou délkou pod cca 295 nm; od této hranice se na zemský povrch dostává měkčí UV záření - záření UVA o vlnové délce 400 nm se na zem dostane 550 mW/m² (z přibližně 1700 mW/m² z horních vrstev atmosféry). Jinými slovy lze říci, že ozón a kyslík propustí na povrch Země zhruba třetinu UV záření.<ref>[[UNEP]], ''The Ozone Layer'', UNEP/GEMS Library č. 2, Nairobi, 1987</ref>
Záření UVB je zhoubné pro živé organizmy. Jeho energie je schopná rozkládat nebo narušovat [[Bílkovina|bílkoviny]] nebo jiné životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky pro metabolismus postihnutého jedince, nebo (je-li zasažena [[DNA]]) vzniku [[rakovina|rakoviny]]. Např. zvýšení intenzity UVB záření o každá 2% může znamenat zvýšení výskytu rakoviny kůže o 3-6%<ref>Rubin Russel Jones: ''Ozone Depletion and Cancer Risk'', The Lancet, 1987, str. 443</ref><ref>Medwin, M. Mintzis: ''Skin Cancer: The Price for a Depleted Ozone Layer'', EPA, Journal, 1986</ref>. Kromě kůže má UVB největší dopad i na oči (potažmo [[zrak]]) - takto tvrdé záření dokáže poničit až zcela spálit tyčinky a čípky, gangliové buňky a nervová zakončení v [[rohovka|rohovce]] (tzv. „sněžná slepota“).
Větší dopad má na jednobuněčné organizmy, které dokáže zničit zcela (dokáže změnit molekuly nesoucí genetickou informaci v buněčném jádře na energeticky výhodnější, vyvolat poškození funkcí organel, ovlivnit osmotický tlak nebo spustit lyzi). Proniká i vodou, ale jen do hloubky několika metrů (kde je však soustředěna většina podvodních organizmů). UVB záření též negativně ovlivňuje vzrůst zelených rostlin, účinnost fotosyntézy, ale i třeba celkovou plochu jejich listů. U dvou třetin hospodářských plodin byl zjištěn úbytek zemědělské produkce v souvislosti se zvýšeným působením UVB záření (např. u sóji každé jedno procento zvýšení UVB odpovídalo procentuálnímu úbytku úrody<ref>Office of Air and Radiation, ''U.S. Environmental Protection Agency, Assessing the Risks of Trace Gases in the Earth's Atmosphere'', svazek VIII, Washington DC, Government Printing Office, 1987</ref>).
| |||