Erinaceus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m napřímení 2 odkazů |
||
Řádek 86:
Vlastní [[páření]] trvá 1-3 minuty a v jedné pozici se může několikrát za sebou opakovat až po dobu 20 minut. [[samec|Samci]] nevyznávají věrnost [[samice|samicím]] a hned po [[páření]] začínají hledat jinou partnerku. Osud potomstva je vůbec nezajímá.
Ježčata přicházejí na svět slepá a holá, těsně po [[porod]]u jim tělo pokrývá [[růžová]] [[kůže]] s četnými hrbolky od [[bodlina|bodlin]], které jsou hluboce ponořené v silně zbytnělé kůži. Váží 80? g a měří asi 7 cm. Po několika hodinách prorazí jakoby na zkoušku bílé a jen několik milimetrů dlouhé bodliny. Asi za den a půl je nahradí tvrdší ostny, které postupně dorůstají a během dvou týdnů získají typické pruhované zbarvení. V té době ježčata i poprvé prohlédnou, o týden později se vydají na první procházku mimo [[hnízdo]] a ochutnávají první kousky normální potravy. Do té doby sála jen [[mateřské mléko]] obsahující 10 % [[tuky|tuků]], 7 [[
[[pohlavnost|Pohlavně]] mladí ježkové dospívají ve věku 9-10 měsíců, jen výjimečně se mladý [[samec]] páří už na podzim toho roku, kdy se narodil.
Řádek 130:
Ježkům dáváme libové [[hovězí]] a telecí [[maso]] - vařené i syrové, uvařené [[drůbež|drůbeží]] maso, občas vnitřnosti [[játra]], [[slezina|slezinu]], aj.), dále též maso králičí, jehněčí a vařené či syrové [[ryby]] bez kostí. Jako přílohu střídáme vařené těstoviny, [[rýže|rýži]], [[ovesné vločky]] vařené i syrové, vařenou [[mrkev obecná|mrkev]], strouhané tvrdé pečivo, nesladké sušenky i [[Oříšek (plod)|ořechová]] jádra. Ježčí hlad s úspěchem utišíme i netučnými a nekořeněnými zbytky z kuchyně, například rizota nebo málo sladkého nákypu. Nejvíc se ježkům zavděčíme, když jim jídelníček občas zpestříme „moučnými červy“ (larvy [[potemník moučný|potemníka moučného]]), [[Cvrček polní|cvrčky]], laboratorními [[šváb]]y či jiným [[hmyz]]em. Jako „moučník“ neuškodí kousek [[tvaroh]]u, taveného mazlavého [[sýr]]a, burisony či vařená [[vejce]], a nanejvýš jednou týdně 1-2 [[piškot]]y. Jídla pro ježky nevhodná jsou uzené [[ryby]], [[vepřové]] tučné maso, lůj, uzeniny a solená masa, sladkosti, jídla kořeněná, čerstvé pečivo; také tekutá strava - polévky a omáčky - jim neprospívají.
Péče o ježčí „miminka“ je náročnější. Vyžadují [[teplo]], napájení kapátkem (nebo injekční stříkačkou z umělé hmoty) každé 4 hodiny a po nakrmení masáž bříška a čištění zadečku. Krmíme je Feminarem nebo Sunarem zředěným vývarem z ovesných vloček v poměru asi 2:1. Po dosažení hmotnosti 100 g jim lze už podávat řídkou [[krupicová kaše|krupičnou kaši]] a rozmačkaná vařená kuřecí [[játra]]. Jakmile začnou samostatně přijímat potravu (asi okolo 130 g), převádíme je postupně na normální potravu dospělých ježků, obohacenou ve větší míře [[
== Odkazy ==
| |||