Veliš (hrad): Porovnání verzí

Na Veliši kdysi stával stejnojmenný, původně královský hrad, postavený pravděpodobně [[Václav II.|Václavem II.]] a písemně poprvé uváděný roku [[1316]]. Během své existence mnohokrát změnil vlastníky, byli jimi např. [[Jan Lucemburský]], [[Vartemberkové]], [[Albrecht z Valdštejna]], [[Jiří z Poděbrad]] nebo [[Šlikové]]. Od roku [[1500]] zde byla po dobu sta let uchovávána [[basilejská kompaktáta]]. Koncem [[16. století]] provedl majitel hradu [[Vilém Trčka z Lípy]] výrazné, ale zároveň poslední stavební úpravy.

Hrad byl za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] neúspěšně obléhán [[Švédi|Švédy]]. Z císařského rozkazu byl hrad roku [[1658]] zbořen, aby nemohl padnout do rukou nepřátelských vojsk, ale již předtím byl údajně velmi zpustlý a opuštěný. I když už tehdy byly zříceniny hradu značně narušeny, k největší zkáze došlo až v 19. století rozšířením čedičového lomu, který zde byl již počátkem [[17. století]].

O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle starých obrázků vzniklých v době, kdy hrad již nestál. Podle jedné z kreseb tvořila hlavní část hradu velká hranlovitá věž, krytá sedlovou střechou s [[cimbuří]]m, umístěná asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. Přístupová cesta k západní bráně byla chráněna [[palisáda]]mi.

Z hradu se dodnes zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol.<ref name="inter"/><ref name="stredo"/>