Trampská hudba: Porovnání verzí

''Moderní trampská hudba'' začala vznikat na přelomu [[1950-1959|50.]] a [[1960|60. let]] [[20. století]] prakticky souběžně s tím jak nejen v okolním světě ale i u nás vznikaly zárodky onoho tehdy zbrusu nového [[hudební žánry|hudebního žánru]], který dnes nazýváme [[folk]] (příkladem za všechny ostatní budiž skupina [[Spirituál kvintet]]) a začínala se objevovat i americká country music, kterou v 50. letech hrála skupina SALP, založená v r. 1949 Jiřím Falladou, (textař mnoha písní, např. Buráků), Josefem Dobešem (později steelkytarista Greenohornů) a Wiktorem Wagnerem. Krom toho také došlo k výrazné [[generace|generační]] proměně, moderní trampské [[píseň|písničky]] začínaly být mnohem méně naivní, byly rytmicky i harmonicky propracovanější a tematicky zcela zjevně začaly tendovat ke zpívané poezii všedního dne (rodil se tak, mimo jiné, i nynější základ mohutného proudu současného českého [[písničkář]]ství). Změnilo se i nástrojové obsazení, jež bylo oproti klasickému trampskému stylu výrazně i výrazově bohatší. Vedle běžných kytar se začaly objevoval první [[mandolina|mandoliny]], [[Banjo|banja]], [[kontrabas]]y, [[Bicí souprava|bicí]] a další doprovodné [[hudební nástroj]]e. Trampská hudba byla v té době ovlivňována nejen novými hudebními směry té doby, což byl zejména [[rokenrol]] a [[bigbeat]] (tehdejší fenomény doby: [[Elvis Presley]] a [[The Beatles|Beatles]]), ale i výraznými vlivy pocházejícími od americké [[country]] hudby. Problém [[komunismus|komunismu]] v [[Československo|Československu]] ale ovlivňoval i tuto sféru hudebního vývoje v tom smyslu, že západní hudební vlivy k nám pronikaly velmi obtížně a mnohem pomaleji než by tomu bylo v případě, když by u nás v té době existovala svobodná společnost. A mnohé z těchto západních hudebních vlivů se dost často setkávaly, a to velmi slušně řečeno, se společenským nepochopením či přímým odsudkem ze strany oficiálních míst. Jednou z nejvýraznějších skupin moderní trampské hudby se stala bezpochyby skupina [[Hoboes]] z osady Zlatý klíč formovaná autorskými písněmi bratrské dvojice [[Wabi Ryvola|Wabiho]] a [[Miki Ryvola|Mikiho Ryvolových]]. Zde je nutno podotknout, že ani samotné trampské hnutí svoji vlastní „hudební modernu“ také nepřijímalo s přílišným pochopením, a projevovalo se to zejména u trampů z první předválečné generace. (Část trampů například zásadně nehrála písně, které se hrálihrály v rádiu, i když se jim jinak líbily). Nicméně bouřlivý společenský vývoj konce [[1960|60. let]] a generační výměna pokračovala i v trampském hnutí a procesy společenských změn se ani zde nedaly zcela zastavit. V [[1960|60. letech]] začaly vznikat první skupiny amatérských nadšenců hrajících také [[americká country hudba|americkou country hudbu]] (třeba [[Greenhorns]], [[White Stars]], [[Rangers - Plavci|Rangers]] a další). Objevili se i první vynikající písničkáři, z nichž snad vůbec nejvýraznější byl [[Karel Kryl]]. Zrodila se tak fakticky hned celá skupina příbuzných hudebních žánrů, kdy kromě („předválečné“) klasické trampské hudby koexistovala moderní trampská hudba, právě vznikající folk a i české formy country & western stylu - prakticky vše co později bývalo označováno souslovím ''portovní žánry'', tedy hudební [[žánr]]y, které byly později veřejně prezentovány novým [[hudební festival|hudebním festivalem]] nazvaným ''[[Porta]]''. Za všechny tvůrce moderní trampské hudby jmenujme např. skupinu [[Pacifik (skupina)|Pacifik]] [[Antonín Linhart|Tonyho Linharta]], skupinu [[Brontosauři (skupina)|Brontosauři]] bratrů [[František Nedvěd|Fratiška]] a [[Jan Nedvěd|Honzy Nedvědových]], skupinu [[Hop Trop]], skupinu [[Kamarádi táborových ohňů]] či zpívajícího [[spisovatel]]e [[detektivek]] a klasika české [[Science fiction|sci-fi]] literatury pana Jaroslava Velinského resp. [[Kapitán Kid|Kapitána Kida]], ti ostatní, na něž jsem teď nevzpomněl, nám prominou.