Verze z 30. 1. 2013, 14:16 editovat MerlIwBot (diskuse \| příspěvky) 117 702 editací m Robot: Přidávám be:Звышправоднасць ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 2. 2013, 16:14 editovat zrušit editaci Nick519 (diskuse \| příspěvky) 60 editací →‎První objevy: Oprava jmen pro funkcnost odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 30: === První objevy === Převratem ve vývoji supravodičů vodivých za vyšších teplot (vysokoteplotní supravodiče), u nichž by se nemuselo chladit kapalným heliem, se stal leden 1986. Výzkumníci z pobočky [[IBM]] [[Karl ~~Allex~~Alexander Müller]] a [[Johannes ~~George~~Georg Bednorz]] zjistili ve sloučenině [[lanthan\|La]]-[[baryum\|Ba]]-[[měď\|Cu]]-[[kyslík\|O]] supravodivost při teplotě 13 K a výrazný pokles odporu již při 30 K. Ačkoliv jde o kritickou teplotu v rozmezí běžném pro klasické, heliem chlazené supravodiče, objev přinesl převrat v tom, že naznačil, že supravodivost lze hledat i u oxidů keramické povahy, jež se do té doby považovaly za izolanty. Dvojice Bednorz-Müller získala za tento objev v roce [[1987]] Nobelovu cenu. Jejich předpoklad se potvrdil, když se podařilo výzkumníkům univerzity v [[Tokio\|Tokiu]] a [[Houston]]u vytvořit materiál na bázi LaBaCuO s kritickou teplotou 35 K. Ve stejnou dobu fyzici z Bellova komunikačního systému zvýšili na 40 K. Houstonské univerzitě se v lednu 1987 podařilo působením tlaku na materiál na bázi LaSrCuO zvýšit kritickou teplotu na 52 K.

Supravodivost: Porovnání verzí