Krevní transfuze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ještě ú --> u
Řádek 8:
 
==Historie použití krevní transfuze==
vyhul mi péro Finči První opravdu vážně míněné vědecké pokusy s transfuzí krve proběhly v polovině 17. století v [[Anglie|Anglii]] a [[Francie|Francii]]. Vědci a lékaři měli ale v těchto časech značně zkreslenou, neúplnou, a z dnešního pohledu naivní představu o významu krve, a o její funkci v těle. Jelikož tehdejší věda stále ještě vycházela z myšlenek a teorií [[Starověk|antických]] filozofů (především lékaře a filozofa [[Galén]]a), které byly bezvýhradně uznávány, bylo velmi těžké prosadit v lékařství jakoukoliv novou myšlenku. Úvahy vědců navíc neovlivňovala jen [[antická filozofie]], ale také [[Bible]], která jasně nabádala k opatrnosti ve vztahu ke krvi a především k opatrnosti při manipulaci s touto vzácnou tekutinou. Krev byla po celá tisíciletí považována za zdroj života a v antice jí byla určena úloha zachování správného poměru vzduchu, vody, ohně a země v těle. [[Aristotelés|Aristoteles]] se zase domníval, že v krvi jsou ukryty [[emoce]]. Úkolem krve tak bylo především udržovat v těle rovnováhu a vyživovat jednotlivé orgány. Pokud byla v těle nerovnováha, projevila se jako nemoc. Většina nemocí byla tedy, dle tehdejších teorií, způsobena buď špatnou krví, nebo nesprávným množstvím krve v těle. Nejčastějším způsobem léčby se tak stalo pověstné [[pouštění žilou]]. V polovině 17. století se v Anglii a Francii objevily první úvahy o tom, že transfuze krve by mohla být novým prostředkem k nastolení správné rovnováhy "životních šťáv" v těle a zároveň by při jejím použití bylo zachováno i správné množství krve v těle, čehož při pouštění žilou nebylo možné dosáhnout. A pokud by byla krev sídlem emocí, jak tvrdil [[Aristotelés|Aristoteles]], dala by se navíc pomocí transfuze také ovlivňovat povahu člověka. Transfuze krve tedy neměla být v 17. století využívána tak jako dnes, k záchraně života, ale měla sloužit k léčbě téměř všech nemocí, ke zklidňování agresivních osob, ke změnám nevhodných povahových vlastností člověka a k odstraňování záchvatů šílenství. Přelomem v moderním bádání o krvi byl rok [[1616]], kdy Angličan [[William Harvey]] objevil [[krevní oběh]], čímž částečně popřel dosud nedotknutelné [[Galén]]ovo učení. Po tomto přelomovém objevu se také zrodila vážně míněná myšlenka provést [[infuze|infuzi]] a transfuzi.
* '''Soutěž mezi Anglií a Francií'''
O první transfuze se v [[Oxford]]u pokoušel kolem roku [[1639]] badatel [[Francis Potter]], ale příliš se mu nedařilo. Na jeho závěry navázali další vědci a roku [[1656]] byla provedena první úspěšná [[infuze]] – injekcí bylo do těla psa vpraveno [[opium]]. Transfuzi roku [[1665]] znovu zkouší další anglický vědec, [[Richard Lower]], a rozvíjí metodu transfuze krve u zvířat. Opakovaně pak provádí transfuze mezi dvěma psy, kdy spojí krční [[tepna|tepnu]] psa – dárce s krční [[žíla (biologie)|žílou]] psa -příjemce, a to pomocí stříbrné trubičky. Výzkumem se snaží zjistit, zda přenos krve způsobil také přenos povahových vlastností. Klade si řadu, z dnešního pohledu naivních, otázek – např. „''co se stane, pokud převedeme krev z plachého psa do zuřivého''?“ nebo: „''změní se u zvířete transfuzí barva srsti''?“ V roce [[1667]] prováděl lékař [[Edmund King]] neúspěšné pokusy s transfuzí krve z telete do ovce. Ještě téhož roku provedl převod krve z ovce do psa a z jehněte do lišky. Cílem bylo opět zjistit, zda se přenesou vlastnosti z jednoho zvířete na druhé. Toto vědecké zkoumání anglických badatelů sledovali s určitou žárlivostí jejich kolegové ve Francii. Roku [[1666]] se konečně rozhodli Angličanům konkurovat. [[Paříž]]ský lékárník a výzkumník [[Claudie Perrault]] tak provede první vážně míněný pokus na kontinentě, když se pokouší provést transfuzi mezi dvěma psy. První skutečně ověřenou, veřejně provedenou a technicky úspěšnou transfuzi provedl rovněž Francouz, matematik, astronom, filozof a lékař [[Jean-Baptist Denis]] roku [[1667]]. Nejprve prováděl pokusy na zvířatech, přičemž zdokonalil způsob propojení dárce a příjemce krve. Téhož roku se pokusil o první transfuzi krve ze zvířete na člověka, kterou označil za úspěšnou. Podle Denise se krevní transfuze u člověka osvědčila a tak ve svých pokusech během roku 1667 pokračoval, čímž postupně přenesl transfuzi z laboratoře do lékařské praxe. Angličtí vědci vycítili, že jejich úspěchy jsou ohroženy a že jsou ve výzkumu krve pozadu. V listopadu [[1667]] tak [[Richard Lower]] a [[Edmund King]] společně provedli první transfuzi krve u člověka na území [[Anglie]]. Opět se jednalo o převod krve ze zvířete na člověka (přesněji z ovce na jistého pana Arthura Coga). Jaký účinek tyto transfuze skutečně měly lze jen těžko určit. Převod zvířecí krve do lidského organismu zřejmě způsobil pouze mírnou [[alergie|alergickou]] reakci, jelikož převedené množství krve bylo ve všech případech (ve [[Francie|Francii]] i [[Anglie|Anglii]]) pravděpodobně velmi malé.