Laco Novomeský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Davisté za použití HotCat |
doplněna politická kariéra, zdroje z knihy J. Rychlíka |
||
Řádek 3:
| obrázek=portrait_novomesky-laco.jpg
| popis= Laco Novomeský (1937)
| úřad =
| od = [[1945]]
| do = [[1946]]
| úřad2 =
| od2 = [[1946]]
| do2 = [[1948]]
| úřad3 =
| od3 = [[1948]]
| do3 = [[1951]]
| úřad4 = [[Seznam ministrů školství Slovenské republiky|
| od4 = [[1945]]
| do4 = [[1950]]
| předchůdce4 = [[Ondrej Pavlík]]
| nástupce4 = [[Ernest Sýkora]]
| úřad5 = [[Sbor pověřenců|
| od5 = [[1948]]
| do5 = [[1948]]
| předchůdce5 = [[Jozef Lukačovič]]
| nástupce5 =
| úřad6 = Poslanec [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]
| od6 = [[1968]]
| do6 = [[1971]]
| datum_narození = [[27. prosinec|27. prosince]] [[1904]]
| místo_narození = [[Budapešť]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
Řádek 35 ⟶ 38:
== Biografie ==
=== Mládí a činnost v odboji ===
Základní školu a gymnázium (1919) absolvoval v Budapešti, poté nastoupil do učitelského ústavu v [[Modra|Modre]]. Od roku [[1924]] publikoval v celé řadě levicových časopisů. Roku [[1925]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Brzy se stal součástí jejího radikálního křídla, kde se zapojil do mnoha akcí z nichž některé byly považovány za nezákonné. Roku [[1929]] se přestěhoval do [[Praha|Prahy]], kde pokračoval ve svých aktivitách. V tomto období přispíval do českých a slovenských komunisticky orientovaných periodik.
V 30. letech patřil do okruhu slovenských komunistických intelektuálů (takzvaní [[davisté]]) jako například [[Gustáv Husák]] nebo [[Vladimír Clementis]]. Vymezovali se levicově ale i národně, měli větší pochopení pro svébytnost Slováků a byli kritičtí ke koncepci [[čechoslovakismus|čechoslovakismu]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 134, 136
| jazyk = česky
}}</ref> V roce [[1934]] podepsal ''Manifest proti fašistickým provokacím'' a v r. [[1937]] založil ''Klub přátel [[Španělsko|Španělska]]'', které krátce poté navštívil. V roce [[1938]] se vrátil na Slovensko, kde roku 1943 vytvořil ilegální vedení Komunistické strany Slovenska, roku [[1944]] se podílel na [[Slovenské národní povstání|Slovenském národním povstání]]. Byl členem V. ilegálního vedení KSS, který se utvořil okolo [[Karol Šmidke|Karola Šmidkeho]], předtím se Novomeský v odboji neangažoval. Koncem roku 1943 byl za komunisty signatářem takzvané [[Vánoční dohoda|vánoční dohody]], kterou se komunistický a nekomunistický slovenský odboj domluvil na spolupráci a jejíž uzavření předznamenalo Slovenské národní povstání. Po jeho vypuknutí byl členem delegace povstalecké [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]] (SNR), která 7. října 1944 odcestovala do Londýna na jednání s vedením československého zahraničního exilu. Delegace požadovala uznání slovenského národa za svébytný celek a uznání SNR za trvalého představitele vládní a zákonodárné moci na Slovensku.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 254-255, 270-271
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Poválečná politická kariéra ===
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] pak patřil mezi hlavní slovenské politiky. 1. června byl v delegaci SNR u prezidenta Beneše v Praze.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 284
| jazyk = česky
}}</ref> Roku 1945 se stal členem Ústředního výboru KSS a byl jím do roku 1950. 8. dubna 1945 byl také zvolen členem prozatímního [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. [[IX. sjezd KSČ]] ho v této funkci potvrdil.<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = www.cibulka.net
| titul = Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989
| url = http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-02-19}}</ref>
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
Řádek 66 ⟶ 102:
}}</ref>
Již v prvních měsících po květnu 1945 ale jeho vliv stejně jako vliv dalších národně orientovaných slovenských komunistů v KSS poněkud klesl. Sice si udržel post ve Sboru pověřenců, ale dominantní roli v slovenské komunistické politice začali hrát [[Viliam Široký]] a [[Štefan Bašťovanský]], orientovaní centralisticky, méně zdůrazňující slovenské zájmy a kompetence slovenských orgánů. V letech 1945-1947 se Novomeský profiloval jako smířlivý politik. I jedna z hlavních postav nekomunistické politické scény, [[Ján Ursíny]], o něm hovořila jako o „''slušném o rozvážném člověku''“, jehož působení ve Sboru pověřenců neblokovala. Když ministr vlády ľudáckého slovenského štátu [[Alexander Mach|Šaňo Mach]] dostal v poválečném procesu relativně mírný trest, objevily se spekulace, že se o to přičinil Novomeský, protože Mach ho za války chránil před perzekucí. Sám Mach ale později sice potvrdil, že Novomeský vypovídal u soudu v jeho prospěch, nicméně odmítl, že by takový vliv, aby v KSS prosadil měkčí trest. V roce 1947 nicméně Novomeský podpořil kampaň KSČ (KSS) vedenou zostřujícím se stylem proti nekomunistickým stranám, obviňujícím je z kontaktů s exponenty slovenského štátu. V říjnu 1947 pak spolu s ostatními komunistickými členy Sboru pověřenců podal demonstrativní demise a vynutil si rekonstrukci složení Sboru a posílení komunistického vlivu v něm. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] se pak podílel na plném převzetí moci, mimo jiné i tím, že převzal jeden z postů ve Sboru pověřenců, do té doby obsazený nekomunistickým pověřencem.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 288, 304, 341-342, 356-357, 367
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Obvinění z buržoazního nacionalismu ===
Jeho politická kariéra byla náhle ukončena počátkem 50. let 20. století kvůli obvinění z [[buržoazní nacionalismus|buržoazního nacionalismu]] roku 1950. V březnu a dubnu toho roku [[Viliam Široký]] spustil kampaň proti buržoaznímu nacionalismu. Ve funkcích skončil Novomeský, [[Vladimír Clementis]] i [[Gustáv Husák]]. Bylo jim vyčítáno jejich politické působení za slovenského štátu i v době Slovenského národního povstání, podléhání maloburžoazním vlivům, nedůslednost, přílišný důraz na boj za slovenské kompetence, podceňování otázek socialistické revoluce a vstřícnost vůči ideologickým nepřátelům. V dubnu 1950 ještě Husák a Novomeský mohli vystoupit na na zasedání ÚV KSS a pokoušeli se hájit, nicméně plénum zveřejnilo odsuzující prohlášení k buržoaznímu nacionalismu, které rozeslalo krajským organizacím strany. V květnu pak následoval Husákův a Novomeského další neúspěšný pokus o obhajobu a rozhodnutí ÚV KSS o odvolání Novomeského ze Sboru pověřenců. O Novomeském se pak negativně mluvilo na sjezdu KSS koncem května 1950.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 400-402
| jazyk = česky
}}</ref>
Pak kampaň na několik měsíců utichla, ale byla v zesílené podobě obnovena počátkem roku 1951, nyní se již o Husákovi, Clementisovi a Novomeském mluvilo nejen jako o chybujících funkcionářích ale jako o záměrných škůdcích a sabotérech. Zároveň se zdůrazňoval jejich odlišný pohled na státoprávní uspořádání Československa a dával do souvislosti s jejich údajnou kolaborací s ľudáckými elementy. Historik [[Jan Rychlík]] soudí, že Novomeský a spol. skutečně měli odlišné názory na postavení Slovenska v republice a jejich koncepce byla bližší federativnímu modelu, ale o žádnou ideovou koalici s ľudáky nešlo.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 403, 406
| jazyk = česky
}}</ref> V únoru 1951 byl Novomeský zbaven funkce člena ÚV KSČ.<ref name="funkce KSČ"/> V březnu 1951 vedení KSS rozhodlo odstranit jeho knihy a básně z knihoven a učebnic.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 404
| jazyk = česky
}}</ref>
Roku [[1951]] byl zatčen. Zatímco Gustáv Husák ani ve vazbě nebyl zcela zlomen a snažil se oponovat vyšetřovatelům, Novomeský a další obvinění s bezpečnostními složkami spolupracovali a přiznávali se ke všem vykonstruovaným bodům.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 410
| jazyk = česky
}}</ref> Proces proběhl v roce 1954. V březnu 1954 prokurátor navrhl pro Novomeského 16 let vězení.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 411
| jazyk = česky
}}</ref> Nakonec byl v dubnu roku [[1954]] odsouzen na 10 let v [[Proces s buržoazními nacionalisty|procesu Husák a spol.]]
Již brzy po procesu se objevily pochybnosti o jeho průběhu. Komise, kterou vedl [[Rudolf Barák]], v roce 1955 posoudila jednotlivé odsouzené. Ladislavu Novomeskému byl 22. prosince 1955 přerušen výkon trestu na dobu 15 dní a pak prodlouženo přerušení do února 1956, pričemž 10. února 1956 ho prokuratura a krajský soud propustili. Nešlo o rehabilitaci, jen o podmínečné propuštění po odpykání poloviny trestu. V případě Gustáva Husáka komise rozsudek ponechala nezměněný.<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 413
| jazyk = česky
}}</ref>
Novomeský pak bydlel v Praze, nesměl se vrátit do Bratislavy a byl pod policejním dohledem. V soukromých rozhovorech se považoval za oběť mocenských machinací některých slovenských komunistů ([[Ľudovít Benada]], [[Štefan Major]], [[Karol Bacílek]]).<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 414
| jazyk = česky
}}</ref> Od roku 1956 do roku 1963 pracoval v [[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]] v Praze. Pak v letech 1963-1970 zastával funkci ředitele Ústavu slovenské literatury [[Československá akademie věd|ČSAV]] v Bratislavě. Teprve po své rehabilitaci, kterou oficiálně provedl ÚV KSČ v prosinci [[1963]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7429-133-3
| strany = 416
| jazyk = česky
}}</ref>, mohl vydávat svá díla a znovu vstoupit do komunistické strany.
=== Návrat do veřejného života ===
Od roku [[1965]] byl velice aktivní nejen literárně, ale i politicky. V letech 1968-1971 působil jako člen předsednictva ÚV KSS. [[Vysočanský sjezd KSČ]] ho v srpnu 1968 zvolil do ÚV KSČ a formálně pak byl do něj kooptován 31. srpna 1968. V letech 1968-1971 rovněž působil jako poslanec a člen předsednictva [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]].<ref name="funkce KSČ"/>
Za normalizace zastával prestižní kulturní posty. V období let 1968 - 1974 byl předsedou [[Matica slovenská|Matice slovenské]], od roku 1974 jejím čestným předsedou.<ref name="funkce KSČ"/>
== Ocenění ==
Laco Novomeský obdržel celou řadu cen: [[Národní umělec]] ([[1964]]), [[Cena Ľudovíta Štúra]] ([[1967]]), [[Řád Klementa Gottwalda]] ([[1968]]), Národní cena SSR (1969), [[Řád Vítězného února]] ([[1973]]), [[Řád republiky]] ([[1974]]), [[Státní cena Klementa Gottwalda]] ([[1964]], [[1974]]), dále získal titul [[Hrdina Československé socialistické republiky]] (1969), [[Leninův řád]] (1969), čestný doktorát na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a [[Státní cena SSR|Státní cenu SSR]].
== Dílo ==
Řádek 89 ⟶ 214:
=== Externí odkazy ===
*
{{DEFAULTSORT:Novomeský, Laco}}
[[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Pověřenci školství]]
[[Kategorie:Pověřenci informací]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]
[[Kategorie:Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]
[[Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání]]
[[Kategorie:Slovenští básníci]]
Řádek 105 ⟶ 231:
[[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]]
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]]
[[Kategorie:Nositelé Státní ceny Klementa Gottwalda]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Klementa Gottwalda]]
[[Kategorie:Nositelé Vítězného února]]
[[Kategorie:Narození 1904]]
[[Kategorie:Úmrtí 1976]]
[[Kategorie:Davisté]]
[[Kategorie:Muži]]
[[de:Ladislav Novomeský]]
| |||