Trojčlenka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Svick (diskuse | příspěvky)
→‎Nepřímá úměrnost teoreticky: smazání komentáře: patří na diskusní stránku
korektury
Řádek 53:
</math>
 
Například dělníci v příkopu, čím více dělníků, tím dříve vykopaný příkop. Řekněme, že 10 dělníků (''a'') (kde dělník je vlastně jednotkou výkonu, vlastněresp. rychlosti kopání v kubících zeminy za hodinu, např. 1 dělník = 0,5 m³/h) vykope příkop za 3 hodiny (''b'') (čas) a otázka zní, za jak dlouho (''x'') vykope stejný příkop (objemová konstanta) 6 dělníků (''c'').
 
Číslo ''k'' je v tomto příkladu objemovou konstantou, která musí být pro náš příklad vždy stejná, která nemusí být vyčíslena a která je dána součinem výkonu, resp. rychlosti (zde v jednotkách dělníků) a času.
 
Protože nás ''k'' nezajímá a je shodná, můžeme rovnice sloučit:
Řádek 68:
 
=== Vlastní postup ===
Jedná se o mnemotechnický postup, který se převážně učili žáci převážmě na základních školách do reformy českého školství v 70. letech 20. století. Přesto se do v hojném počtu zachoval do dnešních dob, kdy jej někteří učiteleučitelé stále i dnes vyučují.
 
Žáci nejprve zapíšou:
Řádek 84:
Uvědomí si, že jednotky zapsané pod sebou musejí mít stejnou „jakost“ (zpravidla fyzikální rozměr).
 
Poté zváží, zda úloha, kterou řeší, je na přímou, nebo nepřímou úměrnost.
 
Dále si žáci nakreslí vpravo od zápisu šipku směrem nahoru (↑). Jde-li o úlohu na přímou úměrnost, nakreslí si vlevo od zápisu šipku souhlasným směrem (↑), jde-li o úlohu na nepřímou úměrnost, bude levá šipka směrem opačným (↓). Pak sestaví zlomky po směru šipek od čitatele ke jmenovateli a položí mezi nimi rovnost (''k'' na levé straně se ihned vykrátí). Vzniklou rovnici pak vyřeší běžným způsobem.