Pietro Cavallini: Porovnání verzí

▲ Prvními známými Cavalliniho díly jsou dva cykly fresek v kostele ''S. Paolo fuori le Mura''. Jednalo se o ''výjevy z Bible''. Na novozákonní tématice pracoval v průběhu 70. let a scénám ze Starého zákona se věnoval v 80. letech. Originály však byly zničeny požárem v roce 1823. Jejich podoba je známa díky reprodukcím ze 17. století. Tyto nástěnné malby byly pravděpodobně nejvlivnějším Cavalliniho dílem i právě díky kostelu S. Paolo, který byl v té době řazen mezi 3 hlavní římské baziliky (dnes jsou 4) a tak se s freskami na vlastní oči seznámili návštěvníci z celé Evropy.<br />

▲ V průběhu 90. letech pracoval v dalších dvou římských kostelech, ''S. Cecilia in Trastevere'' a ''S. Maria in Trastevere''. V kostele S.Cecilia vytvořil fresky v celém interiéru hlavní lodi s ''náměty ze Starého i Nového zákona''. Na západní zdi vymaloval scénu ''Posledního soudu''. Většina maleb byla zničena v průběhu 18. století, malba Posledního soudu však je z velké části dochována. V kostele S. Maria in Trastevere se nachází jeho nejdůležitější dochované dílo, šest mozaiek s ''výjevy ze života Panny Marie'' a pod nimi mozaika zobrazující donátora ''Bertolda Stefaneschiho'' s Pannou Marií.<br />

▲ Dochované fresce Posledního soudu v kostel S. Cecilia in Trastevere vévodí trůnící Kristus v majestátu provázený po obou stranách anděly a následně apoštoly. Ve spodním pásu jsou andělé hrající na trubky doprovázející skupinky věřících ke Kristu, tato část je však velmi špatně dochovaná. <br />

▲ Mariánský cyklus mozaiek v S. Maria in Trastevere zahrnuje scény Narození Panny Marie, Zvěstování, Narození Páně, Klanění tří králů, Obětování v chrámu a Smrt Panny Marie, pod níž se nachází zobrazení donátora Stefaneschiho. Pod mozaikami jsou latinské texty složené Bertoldovým bratrem, ''Giacomem Caetanem Stefaneschim''. Tato mozaika i freska Posledního Soudu ukazují kvalitu Cavalliniho uměleckého projevu. <br />

▲ Další dvě dochované fresky jsou datované do počátku 14. století. První je malba nad hrobkou františkánského kardinála a teologa ''Mattea d´Acquasparta'' v ''kostele S. Maria in Aracoeli''. Kardinál zemřel v roce 1302 a hrobka vznikla krátce poté. Malba zobrazuje ''Madonu s Dítětem korunované svatými'', pravděpodobně Janem a Františkem. Později přidává vyobrazení klečícího kardinála a medailon s Kristem Pantokratorem. Dalším dílem je freska v apsidě kostela ''S. Giorgio in Velabro''. Je umístěná v konše apsidy a zpodobňuje stojícího Krista provázeného na levé straně Pannou Marií se sv. Jiřím a na pravé sv. Petrem a Šebestiánem.<br />

▲ V roce 1308 dostal Cavallini pozvání od ''[[Karel II. z Anjou|Karla II. z Anjou]]'', krále neapolského (1285-1309), a spolu s rodinou se přestěhovaly do Neapole. Měl dostat 30 uncí zlata a vlastní dům. Toto pozvání potvrzuje velký věhlas, kterého se Cavallini mu ve své době dostávalo. Nevíme, jak dlouho v Neapoli setrval a nedochovalo se ani žádné dílo z té doby. Musel však vykonat ještě jednu návštěvu Neapole, protože se tam dochovali pozdější fresky v kostele ''S. Maria Donna Regina'', které jsou mu připisovány. Jedná se o vyobrazení ''Panny Marie jako Ženy sluncem'' oděné provázené apokalyptickým drakem a andělem, ostatní fresky v kostele jsou pak pravděpodobně díly jeho asistentů či následovníků. Dále je mu připisována freska ''Ukřižování'' v kostele ''S.Domenico Maggiore''.<br />

▲ Po návratu do Říma převzal vedení nad tvorbou mozaiek na fasádě západního průčelí kostela ''S. Paolo fuori le Mura'', kterým byl pověřen papežem ''[[Jan XXIII.|Janem XXII]]''. sídlícím v Avignonu. Byly dokončeny před rokem 1330. Průčelí dominovala busta Krista v mandorle, pod ním mezi okny byly postavy sv. Pavla, Panny Marie, sv. Jana Křtitele a sv. Petra. Malá postava papeže klečícího na noze Jana Křtitele, měla připomínat, že byl jeho patronem. Také jeho rodový erb se nacházel v rohu mozaiky. Fasáda kostela byla velmi poničena požárem v roce 1823 a v rámci následné rekonstrukce musely být mozaik odstraněny. Toto dílo vytvořil Cavallini již ve velmi pozdním věku a s velkou pravděpodobností bylo jeho posledním.<br />

▲ Cavallinimu jsou připisována ještě další díla v Římě. Lorenzo Ghiberti píše, že namaloval tři obrovské postavy evangelistů na vnitřní straně vstupní zdi ve ''[[Chrám sv.Petra|chrámu sv. Petra]]'' a většinu interiérů v ''S. Crisogono''. Tyto práce však zanikly. Dále jsou mu připisovány fresky zobrazující ''život sv. Františka'' v kostele ''S. Francesco a Ripa'' v Římě datované do počátku 14. století. Giorgio Vasari (1568) chválil výmalbu klenby tribuny v kostele ''S.Maria in Aracoeli''. Je pravděpodobné, že všechna tato ztracená díla byly fresky.<br />

▲'''Pracovní postupy a techniky'''<br />