Erinaceus: Porovnání verzí

Ježkům dáváme libové [[hovězí]] a telecí [[maso]] - vařené i syrové, uvařené [[drůbež|drůbeží]] maso, občas vnitřnosti [[játra]], [[slezina|slezinu]], aj.), dále též maso králičí, jehněčí a vařené či syrové [[ryby]] bez kostí. Jako přílohu střídáme vařené těstoviny, [[rýže|rýži]], [[ovesné vločky]] vařené i syrové, vařenou [[mrkev obecná|mrkev]], strouhané tvrdé pečivo, nesladké sušenky i [[Oříšek (plod)|ořechová]] jádra. Ježčí hlad s úspěchem utišíme i netučnými a nekořeněnými zbytky z kuchyně, například rizota nebo málo sladkého nákypu. Nejvíc se ježkům zavděčíme, když jim jídelníček občas zpestříme „moučnými červy“ (larvy [[potemník moučný|potemníka moučného]]), [[Cvrček polní|cvrčky]], laboratorními [[šváb]]y či jiným [[hmyz]]em. Jako „moučník“ neuškodí kousek [[tvaroh]]u, taveného mazlavého [[sýr]]a, burisony či vařená [[vejce]], a nanejvýš jednou týdně 1-2 [[piškot]]y. Jídla pro ježky nevhodná jsou uzené [[ryby]], [[vepřové]] tučné maso, lůj, uzeniny a solená masa, sladkosti, jídla kořeněná, čerstvé pečivo; také tekutá strava - polévky a omáčky - jim neprospívají.