Mattioliho herbář: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m napřímení odkazu
Řádek 5:
Mattioli byl vystudovaný lékař. Zájem o botaniku u něj pramenil ze zájmu o lékařské využití rostlin, kterým se zabývá také [[Starověk|antický]] text ''De materia medica'' napsaný učencem a lékařem prvního století Pedaciem Dioskúridem z Anazarby. Tento text Mattioli ve čtyřicátých letech 16. století překládal z [[latina|latiny]] do [[italština|italštiny]]. První verze textu [[herbář]]e vyšla italsky v roce [[1544]] jako komentář italského překladu ''De materia medica'' pod názvem ''Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis''.<ref>PEŠEK, Jiří: ''Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře'', Časopis ''Slovo k historii'' č. 32, Melantrich, Praha 1991, S. 19.</ref>
[[Image:Melantrich34.jpg|thumb|left|upright|Mattioliho ''Herbář neboli bylinář'' – titulní strana německé verze z roku 1563]]
Roku [[1554]] vyšlo v [[Benátky|Benátkách]] rozšířené latinské vydání Herbáře u vydavatele Vincenta Valgarisse (Vincento Valgrisio). Téhož roku také Mattioli přichází do [[Praha|Prahy]] jako osobní lékař [[arcikníže]]te a českého [[Guvernér|místodržící]]ho [[Ferdinand Tyrolský|Ferdinanda Tyrolského]]. V Praze publikoval Mattioli u [[Jiří Melantrich z Aventina|Jiřího Melantricha z Aventina]] nejprve (roku [[1561]]) knihu svých latinských lékařských dopisů ''[[Epistolarum Medicinalium libri quinque]]'' (Pět knih lékařských dopisů). A prakticky okamžitě poté (roku [[1562]]) zde vyšel český překlad Herbáře, který (opět ve výrazně rozšířené podobě) do češtiny přeložil humanista [[Tadeáš Hájek z Hájku]]. Okamžitě po dokončení tisku českého překladu pak Melantrich vytiskl (roku [[1563]]) německý překlad díla, který přeložil pražský lékař a přírodovědec, rodák z [[Česká Lípa|České Lípy]] a absolvent univerzity v [[Padova|Padově]] [[Georg Handsch z Limuz]].<ref>PEŠEK, Jiří (cit. v pozn. 1) S. 19, 21.</ref>
 
Poté byl Herbář vydán ještě mnohokrát, přičemž byl při jednotlivých vydáních autorem stále doplňován. Vydáván je prakticky až do současnosti, i když dnes již hraje spíše roli literární zajímavosti, neboť byl po odborně i jazykově stránce překonán řadou mladších publikací.