Otevřít hlavní menu

Změny

m
napřímení 2 odkazů
 
== Pojetí ve starověku ==
[[Církevní otcové|Církevní Otcové]] prvních staletí se odvolávali na apoštolskou posloupnost jakožto určitou zkoušku pravověrnosti té které nauky – zda je pravověrná a nikoli [[hereze|heterodoxní]]. To bylo v dobách velkých kontroverzí a zvláště střetu mezi [[křesťanství|křesťanskou]] [[církev|církví]] a [[gnóze|gnostickými]] [[sekta]]mi naprosto nezbytné. Všichni se odvolávali na [[Bible|svatá Písma]] a bylo proto potřebné mít k dispozici ještě jiné měřítko.
 
[[Protestantismus|Protestantský]] [[Dějiny církve|církevní historik]] J. N. D. Kelly píše ve svém nejvýznačnějším díle ''Early Christian Doctrines'':
 
Pro církevní spisovatele prvních staletí podle Kellyho
:„garantovala identitu ústní tradice s původním zjevením nepřerušená posloupnost biskupů velkých biskupských sídel, jejíž linie vedla k apoštolům. […] Další zárukou byl [[Duch svatý|Duch Svatý]], neboť poselství bylo svěřeno Církvi, a Církev je (v chápání těchto spisovatelů) domovem Ducha. Biskupové církve jsou […] Duchem obdaření muži obdaření „neomylným charismatem pravdy“ (tamtéž).
 
=== Svědectví 1. století ===
197 915

editací