Leskovcové z Leskovce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
 
== Historie ==
Jejich předek Jan (1400 atd.) držel [[Horní Cerekev|Horní Cerekvici]] (Horní Cerekev), [[Štoky]] a [[Střítež (okres Jihlava)|Střítež]]. Padl prý 19. srpna [[1424]] za [[Husitství|husitských válek]]. Měl dva syny.
 
Mladší Václav držel až do roku 1473 Cerekvici, k níž od Jiřího z Poděbrad roku 1466 dostal [[Dolní Cerekev|Dolní Cerekvici]], a měl syna Albrechta (1473), který působil jako [[purkrabí]] hradeckého kraje, v letech 1486-1505 jako podkomoří, 1493 jako zemský hejtman). Zemřel bez mužských potomků. Měl dceru Lidmilu, jejímž manželem byl Mikuláš purkrabí [[Páni z Donína|z Donína]]. Starší syn Arnošt sloužil [[Páni z Hradce|pánům z Hradce]], držel [[Humpolec]] a nějaký čas vlastnil jako hejtman [[Znojmo|znojemský]] hrad (1442). Před svou smrtí (asi 1457-58) vykonával posty nejvyššího písaře (1454) a vrchního poručníka mladých pánů Hradeckých.
 
Jeho synové Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně) roku 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Bohuslav, Vlachem a Jetřichův syn Janem roku [[1496]] Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan se oddělil s Kamenicí. S manželkou Annou [[Boryňové ze Lhoty|Boryňovou ze Lhoty]] (†1544) vyženil [[Mezný]], kromě toho získal [[Božejov]] a [[Proseč]]. Na svou dobu byl poměrně vzdělaný, Konáč mu připsal jedno své dílo, zemřel [[27. srpen|27. srpna]] [[1545]]). Statky zdědily jeho dcery Dorota s manželem Ladislavem Ostrovcem, a Mandaléna s chotěm Zdenkem Malovcem.
 
Bohuslav zplodil s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Oženil se s Dorotou [[Trčkové z Lípy|Trčkovou z Lípy]]. Mikuláš (1510-36) držel [[Loutkov]] a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt vlastnil [[Řečice|Řečici]] s [[Dolní Cerekvice|Dolní Cerekvicí]] a zemřel roku [[1535]]. Zůstali po něm synové, Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku [[1558]] získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Vykonával funkci královského rady a hejtmana bechyňského kraje. Zemřel v roce [[1582]] bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce [[Benedové z Nečtin]] do konce života a potom strýci Kryštofovi.
 
Trvalé potomstvo měl pouze třetí Bohuslavův syn, Kryštof, jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před rokem [[1521]], zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Zplodil syny Jana, Vlachynu a Václava ([[1538]] atd). Vlachyně držel [[Nový Rychnov]], dvakrát se oženil (1. s Žofkou z Lukavce †[[1555]], 2. s Barborou ze Skuhrova), ani z jednoho manželství neměl žádné potomky, zemřel v roce [[1574]]. Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: