Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kat |
m pořadí referencí, čárka, slovo; závorky v závorkách → [ ]; |
||
Řádek 7:
|Lokalita = [[Malá Strana]], [[Praha 1]]
|zeměpisná šířka = 50.086422
|zeměpisná délka = 14.402333
|Velikost = 0,31 ha<sup><ref name="zahradypalacu140" /></sup>
|Založení = kolem 1720<sup><ref name="zahradypalacu140" /></sup>
Řádek 123:
| strany = 6
}}
</ref>.<ref name="poche 315-316">Poche, s. 315–316.</ref> Tento dům koupil v roce 1620 hudební skladatel [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], zřejmě již sloučený s vedlejším domem.{{#tag:ref|Zde literatura neuvádí, který z jižních domů byl ten, který byl obýván Oldřichem Avastalisem, nicméně Poche píše,<ref name="poche 316" /> že dům, kde bydlel Avastalis, byl později zakoupen Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a později za Vrtbů sloučen s tím severním. Jelikož některé knihy hovoří o dvou sloučených renesančních domech za Vrtbů a jiné o dvou renesančních domech na jihu a třetím severním za Vrtbů připojeném, dá se předpokládat, že jeden z jižních domů byl oním, který postavil Ulrico Aostali de Sala.|group=pozn.}} Když byl Kryštof Harant při [[Staroměstská exekuce|popravě sedmadvaceti českých pánů]] na Staroměstském náměstí v roce 1621 sťat,<ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> dům byl zkonfiskován [[Habsburkové|Habsburky]] a o rok později v roce 1622 zakoupen hrabětem Sezimou z Vrtby,<ref name="prazkaarch177" /> který v roce 1631 přikoupil sousední severní dům ze 16. století, sloučil je a přestavěl do dnešní pozdně renesanční podoby.<ref name="poche 316" /> Později, za jeho vnuka hraběte Jana Josefa z Vrtby, vznikla na místě vinice kolem roku [[1720]] barokní zahrada<ref name="poche 316" /> spojená s další přestavbou paláce [[František Maxmilian Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="prazkaarch177">{{Citace monografie
| příjmení = Staňková
| jméno = Jaroslava
Řádek 140:
| kapitola = Architektura barokní
| strany = 177
}}</ref><ref name="zahrada
▲</ref><ref name="zahrada" /><ref name="zahradypalacu140" /> Sochy pochází z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]] z let 1720–1725.<ref name="historie" />
[[Jan Josef z Vrtby]] jako [[nejvyšší purkrabí]] Pražského hradu<ref name="prazkaarch177" /> měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, kteří pro něj vytvořili jednu z nejkrásnějších zahrad Prahy – jak je dnes Vrtbovská zahrada titulována.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada" /><ref name="filipová" /><ref name="škoda74" />
V té době bylo zakládání barokních zahrad na levém břehu Vltavy celkem běžné. Začalo to výstavbou ohromné [[Valdštejnská zahrada|Zahrady valdštejnské]] v letech 1627–1630 a pokračovalo pásem zahrad zaříznutých do úpatí [[Petřín]]a (''Přehořovská zahrada''
| příjmení = Pácová-Hošťálková
| jméno = Božena
Řádek 187 ⟶ 186:
}}</ref>
Ve druhé polovině 20. století byla zahrada méně udržována, k první větší rekonstrukci došlo v 50.
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=151452
| datum přístupu = 2010-09-18
Řádek 196 ⟶ 195:
V letech 1990–1998 prošla zahrada rekonstrukcí podle projektu architekta [[Ivan Březina|Ivana Březiny]] a zahradního architekta Václava Weinfurtera. Přihlíželo se i k průzkumu Mileny Nečáskové z roku 1987, který mimo dávno zaniklé malby na [[teatron (baroko)|teatronu]] odhalil i zaniklé fresky na opěrné zdi mezi druhým a třetím parterem. Nejprve došlo ke [[statika|statickému]] zajištění zdí a saly terreny a později k celkové rekonstrukci zahrady kompletní výměnou rostlinstva a snížením druhotně navýšeného terénu. Byly též vyhotoveny kopie Braunových soch z [[balustráda|balustrády]] včetně sochy [[Atlant]]a ze vstupní brány a originály uloženy do [[lapidárium|lapidária]] Národního muzea. Obnovena byla i schodiště, fasády, rozvody a drobné dekorace.<ref name="zahradypalacu141-142">Pácová-Hošťálková, s. 141–142.</ref>
Dne 3. června 1998 byla zahrada otevřena pro veřejnost. Vlastníkem zahrady je hlavní město Praha. Od roku 1999 je zahrada zpřístupňována prostřednictvím správcovské firmy Casus Direct mail a.s.<ref name="zahrada" /> Od roku 2000 se zde nachází galerie, kde se konají výstavy;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vrtbovská zahrada – nejkrásnější barokní zahrada v Praze
| url = http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2010-01-19-1209-za-poznanim-za-zabavou-praha-1.html
Řádek 252 ⟶ 251:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pácová-Hošťálková
| jméno = Božena
Řádek 263 ⟶ 262:
| isbn = 80-902910-0-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Poche
| jméno = Emanuel
Řádek 276 ⟶ 275:
| strany = 289–344
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Staňková
| jméno = Jaroslava
Řádek 294 ⟶ 293:
| strany = 103–183
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Škoda
| jméno = Eduard
Řádek 309 ⟶ 308:
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Vrtbovská zahrada}}
* [http://www.vrtbovska.cz/ Oficiální stránky]
{{Portály|Praha|Zahrada a zahradnictví}}
| |||