Verze z 29. 12. 2012, 18:20 editovat KamikazeBot (diskuse \| příspěvky) 13 375 editací m r2.7.3) (Robot: Měním fa:ایرن ژولیو کوری→fa:ایرن ژولیو-کوری ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 2. 2013, 00:10 editovat zrušit editaci Packa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 33 805 editací buď velké K "Katedra", nebo nic Přejít na další porovnání →
Řádek 18: Studovala na Fakultě přírodních věd na [[Sorbonna\|Sorboně]], ale její studium bylo přerušeno [[První světová válka\|1. světovou válkou]], během níž pracovala jako sestřička u [[Rentgenové záření\|rentgen]]u. Po válce pokračovala ve výzkumu svých rodičů, v roce [[1925]] získala doktorát přírodních věd za dizertační práci o [[alfa záření]] [[Polonium\|polonia]]. == Život == [[File:Curie Joliot 1934 London.jpg\|thumb\|Irène Curie a [[Frédéric Joliot-Curie\|Frédéric Joliot]] (1934)]] V roce [[1926]] se provdala za [[Frédéric Joliot\|Frédérica Joliota]] a spolupracovala s ním na výzkumu přírodní a umělé [[Radioaktivita\|radioaktivity]], [[Transmutace částic\|transmutaci částic]] a [[Nukleární fyzika\|nukleární fyziky]]. V roce 1927 se jim narodila dcera Hélène, a v roce 1932 syn Pierre. V roce 1935 se podělili manželé o Nobelovu cenu za chemii. Irène se v roce 1937 stala profesorkou na Přírodovědecké fakultě v [[Paříž]]i. Vedla katedru ~~Nukleární~~nukleární fyziky na [[Sorbonna\|Sorboně]]. Předtím, v roce 1936 ji vláda Francie jmenovala tajemnicí pro vědecký výzkum a ~~byla~~získala ~~jmenovaná~~i ~~důstojnicí~~řád důstojnice [[Řád čestné legie\|čestné legie]]. Její práce z roku 1938 na výzkumu aktivity [[neutron]]ů těžkých kovů znamenala důležitý krok k objevu jaderné fúze. Po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]] od roku 1946 byla ředitelkou ~~Rádiového~~Radiového institutu.▼ ▲V roce [[1926]] se provdala za [[Frédéric Joliot\|Frédérica Joliota]] a spolupracovala s ním na výzkumu přírodní a umělé [[Radioaktivita\|radioaktivity]], [[Transmutace částic\|transmutaci částic]] a [[Nukleární fyzika\|nukleární fyziky]]. V roce 1927 se jim narodila dcera Hélène, a v roce 1932 syn Pierre. V roce 1935 se podělili manželé o Nobelovu cenu za chemii. Irène se v roce 1937 stala profesorkou na Přírodovědecké fakultě v [[Paříž]]i. Vedla katedru Nukleární fyziky na [[Sorbonna\|Sorboně]]. Předtím, v roce 1936 ji vláda Francie jmenovala tajemnicí pro vědecký výzkum a byla jmenovaná důstojnicí čestné legie. Její práce z roku 1938 na výzkumu aktivity [[neutron]]ů těžkých kovů znamenala důležitý krok k objevu jaderné fúze. Po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]] od roku 1946 byla ředitelkou Rádiového institutu. Angažovala se v politice jako aktivistka za mír, hájila práva žen. Stala se členkou Comité National de l'Union des Femmes Françaises (Národní výbor Svazu francouzských žen) a Světové rady míru. Řádek 27 ⟶ 26: Irène Joliot-Curie zemřela na [[Leukémie\|leukémii]] způsobenou ozářením při výzkumu radioaktivity. == Externí odkazy == {{NK ČR\|jn20000603240}} {{Commonscat}}

Irène Joliot-Curie: Porovnání verzí