První srbské povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m Odstranění linku na rozcestník Rusko-turecká válka s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Rusko-turecká válka (1806–1812) |
||
Řádek 18:
Mnozí nespokojenci vytušili svoji příležitost, kterou viděli ve slábnoucí moci [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Její feudální systém stagnoval, teritoriální expanze již nebyla možná.{{Doplňte zdroj}} Konflikty na severní hranici říše, tj. s Rakouskem v oblasti právě [[Srbsko|Srbska]] a [[Rusko|Ruskem]] na východě se nevyvíjely pro [[Istanbul]] příznivě. V posledních konfliktech se navíc angažovalo i nemalé množství Srbů, kteří získali vojenské zkušenosti a byli připraveni pozdvihnout zbraně. Krutá vláda [[Dahijové|dahijů]] pak byla poslední kapkou.
Povstání začalo jako lokální vzpoura proti [[Dahijové|dahijům]], později ale přerostlo v rozšířený konflikt. V čele povstalců stál [[Karađorđe Petrović]], původně obchodník s dobytkem. V roce 1806 začíná v pořadí již sedmá [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|Rusko-turecká válka]].[[Rusko]] pak žádá [[Srbsko]], aby zesílili boje v [[Bělehradský pašalík|Bělehradském pašalíku]], a tím oslabili [[Osmanská říše|Osmanskou říši]]. Za tuto službu slíbí, že Srbům vymůžou autonomii. Srbové tedy pokračují v bojích i v jiných oblastech.
V tu dobu se ale do [[Rusko|Ruska]] chystá na své tažení [[Napoleon Bonaparte]]. [[Rusko]] je v ohrožení a rozhodne se ukončit rychle [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|Rusko-tureckou válku]] [[Bukurešťský mír|Bukurešťským mírem]] podepsaným 28. května 1812. Z pohledu [[Srbsko|Srbska]] tedy skončilo toto povstání neúspěchem. Povstalcům byla přislíbena pouze [[amnestie]] a teror ze strany [[Osmanská říše|Osmanské říše]] ještě zesílil.{{Doplňte zdroj}}
Povstání sice bylo potlačeno osmanskou vojenskou akcí, nicméně v roce [[1815]] vypuklo [[Druhé srbské povstání|hned druhé]], které bylo předzvěstí úpadku turecké nadvlády v [[Srbsko|Srbsku]].
| |||