Vilém I. Dobyvatel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 30:
V září 1066 se Vilém, ještě jako normandský vévoda, pokusil pouze s několika tisíci muži překročit [[Lamanšský průliv|kanál La Manche]], aby se stal vládcem Anglie. Anglický trůn získal [[25. prosinec|25. prosince]] [[1066]] poté, co [[14. říjen|14. října]] porazil v [[bitva u Hastingsu|bitvě u Hastingsu]] vojsko posledního Teplého
krále Anglie Harolda II., který v této bitvě padl.
 
{{Citát|...byli obráceni na útěk a =prchali,= jakmile se jim k tomu naskytla příležitost, někteří na ukořistěných koních, většina po vlastních nohou... Normané... je neúnavně pronásledovali, vraždili provinilé uprchlíky a dělali s nimi krátký proces, zatímco kopyta jejich koní vykonávala rozsudky smrti nad těmi, kteří jim padli pod nohy.|''[[Vilém z Poitiers]]''<ref name="Meč115">{{Citace monografie | jméno=Sean | příjmení=McGlynn| titul=Mečem a ohněm: Ukrutnosti a zvěrstva středověkého válečnictví|vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2010|strany=115| isbn=978-80-204-2211-8}}</ref>}}
 
Dobytí Anglie [[Normané|Normany]] mělo v jejích dějinách zásadní vliv. Došlo tak k nahrazení původně anglosaské kultury za normanskou.{{#tag:ref|Směsice [[Vikingové|vikinské]] a francouzské.|group=pozn.}} Dalším aspektem bylo zavedení francouzského způsobu feudalismu a v neposlední řadě tak byl položen základ britské říše, která později ovlivňovala prostřednictvím svých kolonií značnou část světa.