Kognitivní věda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Neurověda, antropologie, filosofie značka: možné subjektivní formulace |
Základní koncepty: CRUM |
||
Řádek 3:
'''Kognitivní věda''' (z latinského ''cognoscere'' = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je [[psychologie]], [[umělá inteligence]], [[lingvistika]], [[neurověda]], [[antropologie]] či [[filosofie]].<ref name="thagard2012" />
Předmětem výzkumu kognitivní vědy je [[mysl]], její struktura a operace, například
== Historie ==
Řádek 31 ⟶ 32:
* [[Evoluční psychologie]] se navíc snaží vysvětlit vývoj a adaptivní roli kognitivních funkcí v průběhu [[fylogeneze]].
* Hraniční disciplínou mezi psychologií a ekonomií je [[behaviorální ekonomie]], která zkoumá vlivy sociálních, kognitivních a emočních faktorů na ekonomické chování jedinců a institucí.
* Na pomezí kognitivní a evoluční psychologie, kognitivní antropologie, kognitivní neurovědy a dalších polí stojí [[kognitivní religionistika]]. Zkoumá náboženské myšlení a chování z pohledu kognitivních věd a teorie evoluce.
=== Informatika ===
Řádek 56 ⟶ 58:
=== Antropologie ===
* Hlavní metodou [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]] je [[etnografie]]. Výzkumníci žijí v rámci určité kultury po dlouhou dobu, aby porozuměli sociálním a kognitivním rozdílům.<ref name="thagard2012" />
* [[kognitivní antropologie|Kognitivní antropologii]] lze brát jako součást kulturní antropologie. Využívá metod a teorií kognitivní vědy (především experimentální psychologie a evoluční biologie) a zkoumá například kulturní inovace, šíření sdílené znalosti, vliv jazyka na chování a myšlení nebo podobnosti a rozdíly v jménech barev.
=== Filosofie ===
* Filosofie mysli se zabývá převážně konceptuálními otázkami jako je [[problém mysli a těla|vztah těla a mysli]], [[vědomí]], [[svobodná vůle]], [[poznání]] a povaha mentálních obsahů a procesů obecně. Dominantní postavení zde zastává anglo-americká [[analytická filosofie|analytická tradice]] i kvůli jejímu převážně [[naturalismus (filosofie)|naturalistickému přístupu]]. V současnosti zažívá určitou rehabilitaci i dříve spíše anti-naturalistická kontinentální [[fenomenologie|fenomenologická tradice]]. Ta byla nahlížena jako varianta nedůvěryhodné introspekce. Nyní se však snaží nacházet styčné plochy s poznatky kognitivní vědy jako je např. teze [[vtělená kognice|vtělené kognice]]. Dále přispívá ke konceptualizaci témat jako je vědomí, což dle zastánců fenomenologie přispívá k lepšímu návrhu a interpretaci experimentů.<ref name="gallzah2008" />
* [[Filosofie neurovědy]] a filosofie kognitivní vědy jsou aplikacemi filosofie vědy. Zabývá se metodologií, konceptuálními problémy, relevancí neurovědních poznatků pro psychologické teorie, nároky na adekvátní vysvětlení v neurovědách a podobně.
* [[Neurofilosofie]] bývá někdy ztotožňována s filosofií neurovědy. Lze ji však vymezit jako snahu o řešení konkrétních problémů filosofie pomocí poznatků neurověd. Příkladem je zkoumání neurálních systémů etického hodnocení nebo volního rozhodování.
* Podobně i [[neuroetika]] je víceznačný termín. Ve smyslu "neurověda etiky" spadá pod výše uvedenou neurofilosofii. Ve smyslu "etika neurovědy" se zabývá etickými, právními a společenskými dopady neurověd. Jde například o problémy předvídání lidského jednání či vylepšování myšlení.
== Základní koncepty ==
=== Reprezentace a výpočty ===
Centrální hypotézou kognitivní vědy je komputačně-reprezentační pojetí mysli. Dle této velmi obecné hypotézy lze mysl nejlépe chápat jakožto obsahující množství reprezentací, mentálních struktur analogických k počítačovým datovým strukturám, na kterých operují výpočetní procedury, analogy počítačových algoritmů. Povaha těchto reprezentací a procedur je předmětem zkoumání kognitivní vědy. Většina navržených reprezentací má symbolický charakter, kromě subsymbolického [[konekcionismus|konekcionismu]], který je inspirován paralelním distribuovaným zpracováním v biologických neuronových sítích, viz níže. Kognitivní věda tak pracuje s trojitou analogií mezi myslí, mozkem a počítačem.<ref name="thagard2012" />
Na principu reprezentací a procedur jsou založené [[kognitivní architektura|kognitivní architektury]], které se snaží modelovat různé kognitivní schopnosti inteligentních agentů. Tato snaha reflektuje předpoklad, že skutečné porozumění kognitivním procesům předpokládá schopnost je implementovat v umělém systému. Některé přístupy kombinují více typů reprezentací, včetně symbolických a subsymbolických. Známé příklady kognitivních architektur jsou [[ACT-R]] nebo [[Soar (kognitivní architektura)|Soar]].
Základní teorie ohledně povahy reprezentací a výpočtů jsou:<ref name="thagard2012" />
* '''[[logika|Formální logika]]''' - Výroková a predikátová logika umožňuje vyjádřit komplexní formy znalostí a operací nad nimi je například logická dedukce. Není však pravděpodobné, že by logika stála v jádru lidského myšlení.
* '''Pravidla''' - Mnoho lidských znalostí je ve formě jestliže-pak (If-Then) pravidel a různé formy myšlení, jako například plánování, lze modelovat jako systém založený na pravidlech.
* '''[[pojem|Koncepty]]''' (pojmy) - Koncepty jsou mentální reprezentace částečně korepondující se slovy a výrazy jazyka. Existuje více teorií konceptů. Dle jednoho pohledu je koncept množina typických vlastností. Díky konceptům pak můžeme organizovat vnímaný svět a v mysli můžeme s koncepty operovat pomocí k nim přiřazeným slovům.
* '''[[Analogie]]''' - Analogie jsou užitečným nástrojem myšlení např. při řešení problémů, rozhodování, vysvětlování a komunikaci. Mentální procesy umožňují vybavit zdrojový analog, upravit ho a aplikovat na cílovou situaci.
* '''Představy''' - Vizuální a jiné druhy představ často zachycují informace mnohem lépe, než slovní popisy. S představami se dá v mysli manipulovat, přibližovat je, rotovat, transformovat a podobně.
* '''[[Konekcionismus]]''' - Konekcionistické sítě se skládají z uzlů a spojů mezi nimi. Jsou užitečnými modely psychologických funkcí, které vyžadují paralelní zpracování, jako je např. zrakové vnímání a rozhodování. Proces šíření aktivace a učení sítě může vést k [[emergence|emergenci]] složitého chování. Konekcionistické modely jako jsou [[neuronová síť|umělé neuronové sítě]] jsou pouze hrubou aproximací biologických neuronových sítí, vytváří se však i více biologicky realistické modely.
== Odkazy ==
| |||