Kognitivní věda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidány disciplíny - psychologie, informatika, lingvistika značka: možné subjektivní formulace |
|||
Řádek 17:
V 60. letech se začala zvyšovat interdisciplinární spolupráce mezi těmito obory. Na Harvardu používali název kognitivní studia, na Carnegie-Mellon information-processing psychologie, na La Jolla kognitivní věda. Roku 1976 dokončila nadace Alfreda P. Sloana program pro tehdy mladou disciplínu - neurovědu - a měli zájem podpořit iniciativu, která by překročila pomyslnou mezeru mezi mozkem a myslí. Pro tento program byl nakonec zvolen název kognitivní věda. Tehdy se tedy stala součástí kognitivní vědy i nově vzniklá [[kognitivní neurověda]].<ref name="miller2003" /> V polovině 70. let vznikla Cognitive Science Society, která začala vydávat žurnál Cognitive Science a později mezi disciplíny kognitivní vědy začlenila také [[pedagogika|pedagogiku]].<ref name="cogscisoc" />
== Disciplíny ==
Kognitivní vědu lze považovat za průsečík mezi mnoha zavedenými disciplínami, které mají širší záběr. V rámci těchto disciplín se však často etablovaly subdisciplíny zaměřené právě na studium mysli a mnoho hraničních disciplín.
=== Psychologie ===
{{Podrobně|Psychologie}}
[[File:Working-memory-baddeley.svg|thumb|Příklad grafického znázornění kognitivně-psychologické teorie: Baddeleyho model pracovní paměti]]
Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně [[obecná psychologie|obecnou]], t.j. [[kognitivní psychologie|kognitivní]] psychologii. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů.
Kromě klasických behaviorálních metod jako je měření reakčních časů a [[psychofyzika]] se v současnosti v psychologii využívá i neurovědných metod jako jsou [[Elektroencefalogram|Elektroencefalografie (EEG)]], [[funkční magnetická rezonance|funkční magnetická rezonance (fMRI)]] či [[transkraniální magnetická stimulace|transkraniální magnetická stimulace (TMS)]]. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procedur.<ref name="thagard2012" /> Využívá se také výpočetních modelů simulujících lidské výsledky na základě teorie, které pak lze porovnat se skutečnými experimentálními výsledky. Důležité jsou i poznatky [[vývojová psychologie|vývojové psychologie]], neboť ukazují, jak v průběhu [[ontogeneze]] dochází k rozvoji různých kognitivních funkcí. [[Evoluční psychologie]] se navíc snaží vysvětlit vývoj a adaptivní roli kognitivních funkcí v průběhu [[fylogeneze]]. Hraniční disciplínou mezi psychologií a ekonomií je [[behaviorální ekonomie]], která zkoumá vlivy sociálních, kognitivních a emočních faktorů na ekonomické chování jedinců a institucí.
=== Informatika ===
{{Podrobně|Informatika}}
[[File:Kismet_robot_at_MIT_Museum.jpg|thumb|Robot Kismet se základními sociálními dovednostmi]]
Zmíněnou aplikací informatiky je tvorba výpočetních modelů simulujících operace lidského myšlení. Hraniční disciplína [[výpočetní neurověda]] aplikuje metody informatiky také na modelování a simulaci procesů různé úrovně v lidském mozku. Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína [[umělá inteligence]] snaží vytvořit umělou mysl - stroje vykazující známky inteligentního chování.
=== Lingvistika ===
{{Podrobně|Lingvistika}}
[[File:Syntax tree.svg|thumb|Syntaktický strom slavné [[Noam Chomsky|Chomského]] věty, která je gramaticky korektní, ale sémanticky nesmyslná.]]
Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref name="thagard2012" /> Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla [[psycholingvistika]], která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska. Na pomezí lingvistiky, neurovědy a [[neuropsychologie]] leží [[neurolingvistika]], která zkoumá neurální mechanismy jazyka.
== Odkazy ==
| |||