Kognitivní věda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 12:
K obrovskému rozvoji došlo na poli [[informatika|počítačové vědy]]. Její počátky se pojí s [[teorie informace|teorií informace]] [[Claude Shannon|Clauda Shannona]], prací [[Alan Turing|Alana Turinga]] a [[John von Neumann|Johna von Neumanna]]. Popularitu nyní začala získávat [[kybernetika]] [[Norbert Wiener|Norberta Wienera]]. [[Marvin Minsky]] a [[John McCarthy]] stáli u zrodu výzkumu umělé inteligence. [[Alan Newell]] a [[Herbert Simon]] prvně výpočetně modelovali kognitivní procesy.<ref name="miller2003" />
Za nejvýznamnější pro vznik budoucí kognitivní vědy lze považovat rok 1956.<ref name="newell1972" /> J. McCarthy, M. Minsky, C. Shannon a N. Rochester toho roku uspořádali konferenci o umělé inteligenci v Dartmouthu a dali vzniknout mnoha důležitým pracem v této oblasti. Významné pokroky v psychologii přinesli např. J. Bruner, J. Goodenough a G. Austin. W.P. Tanner, J.A. Swets, T.G. Birdsall a jiní rozvinuli [[teorie detekce signálů|teorii detekce signálů]]. [[George Miller]] demonstroval omezenost kapacity informačního zpracování (např. kapacita [[pracovní paměť|pracovní paměti]] - [[Millerovo magické číslo|magické číslo 7 plus mínus 2]]). W. Goodenough a F. Lounsbury přispěli k rozvoji kognitivní antropologie. Byly publikovány práce B.L. Whorfa o vlivu jazyka na myšlení.<ref name="miller2003" />
G. Miller dokonce uvádí přesné datum vzniku interdisciplinární kognitivní vědy. Má jím být 11. září 1956, druhý den sympozia pořádaného "Special Interest Group in Information Theory" na americké [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]], kterého se účastnilo množství výše zmíněných osobností. Dle Millera se tehdy experimentální psychologie, teoretická lingvistika a výpočetní simulace kognitivních procesů staly součástmi většího celku.<ref name="miller2003" />
| |||