Kognitivní věda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Základ nového článku, úvod a historie kognitivní vědy |
|||
Řádek 8:
Mysl je tradičním předmětem filosofie již od dob starověkého Řecka. Její metodou byla především teoretická analýza problémů (např. poznání) založená na [[introspekce|introspekci]]. Zlom nastal v 19. století s příchodem empiricky založené experimentální psychologie. I psychologové konce 19. a počátku 20. století spoléhali na introspekci jako cenný zdroj poznání, přestože byla její nespolehlivost univerzálně uznávána.<ref name="wundt1900" /> Psychologie především ve Spojených státech se v první polovině 20. století prakticky všeobecně přiklonila k [[behaviorismus|behaviorismu]], který prosazoval např. [[John Watson]].<ref name="watson1913" /> Dle behavioristů nejsou mentální události otevřeně pozorovatelné, to je pouze chování, proto se psychologie může stát objektivní vědou jen skrze vytváření teorií chování bez užívání mentálních konceptů. Například místo termínů "vnímání", "paměť" a "jazyk" se mluvilo o "diskriminaci", "učení" a "verbálním chování".<ref name="miller2003" />
V 50. letech 20. století se však začalo ukazovat, že behavioristický přístup je nedostačující pro adekvátní vysvětlení mysli. V této době, která bývá označována jako kognitivní revoluce, došlo k mnoha významným pokrokům.<ref name="miller2003" /> [[Noam Chomsky]] poukázal na neschopnost behaviorismu vysvětlit jazyk a v podstatě redefinoval lingvistiku. Na poli psychologie došlo pod vedením
K obrovskému rozvoji došlo na poli [[informatika|počítačové vědy]]. Její počátky se pojí s [[teorie informace|teorií informace]] [[Claude Shannon|Clauda Shannona]], prací [[Alan Turing|Alana Turinga]] a [[John von Neumann|Johna von Neumanna]]. Popularitu nyní začala získávat [[kybernetika]] [[Norbert Wiener|Norberta Wienera]]. [[Marvin Minsky]] a [[John McCarthy]] stáli u zrodu výzkumu umělé inteligence. [[Alan Newell]] a [[Herbert Simon]] prvně výpočetně modelovali kognitivní procesy.<ref name="miller2003" />
Řádek 17:
V 60. letech se začala zvyšovat interdisciplinární spolupráce mezi těmito obory. Na Harvardu používali název kognitivní studia, na Carnegie-Mellon information-processing psychologie, na La Jolla kognitivní věda. Roku 1976 dokončila nadace Alfreda P. Sloana program pro tehdy mladou disciplínu - neurovědu - a měli zájem podpořit iniciativu, která by překročila pomyslnou mezeru mezi mozkem a myslí. Pro tento program byl nakonec zvolen název kognitivní věda. Tehdy se tedy stala součástí kognitivní vědy i nově vzniklá [[kognitivní neurověda]].<ref name="miller2003" /> V polovině 70. let vznikla Cognitive Science Society, která začala vydávat žurnál Cognitive Science a později mezi disciplíny kognitivní vědy začlenila také [[pedagogika|pedagogiku]].<ref name="cogscisoc" />
== Odkazy ==
| |||