Kognitivní věda: Porovnání verzí

Přidáno 5 762 bajtů ,  před 7 lety
Základ nového článku, úvod a historie kognitivní vědy
(změna hlavního obrázku - převzat a přeložen z anglické a německé verze článku)
(Základ nového článku, úvod a historie kognitivní vědy)
[[File:Cognitive Science Hexagon cs.svg|375px|thumb|Disciplíny tvořící základ kognitivní vědy a jejich vztahy: [[lingvistika]], [[neurověda]], [[umělá inteligence]], [[filosofie]], [[antropologie]] a [[psychologie]]. Založeno na [[George Armitage Miller | Miller, George A]] (2003). "The cognitive revolution: a historical perspective". ''TRENDS in Cognitive Sciences'' '''7'''.]]
 
'''Kognitivní věda''' je víceoborové vědní odvětví, které zkoumá lidské myšlení a inteligenci{{Doplňte zdroj}}. Využívá k tomu množství jiných věd jako je [[psychologie]], [[Informatika (počítačová věda)|informatika]], [[Filosofie|filozofie]], [[antropologie]] či [[neurovědy]]. Počátek kognitivní vědy spadají do 50. let [[20. století]] do souvislosti s vývojem prvních počítačů. Díky kognitivní vědě tak vznikly obory jako [[kognitivní lingvistika]], [[kognitivní religionistika]] apod.
'''Kognitivní věda''' (z latinského cognoscere, poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je [[psychologie]], [[umělá inteligence]], [[lingvistika]], [[neurověda]], [[antropologie]] či [[filosofie]].<ref name="thagard2012" />
 
Předmětem výzkumu kognitivní vědy je [[mysl]], její struktura a operace, například obecně [[myšlení]], [[inteligence]], [[paměť]], [[vnímání]], konání, [[pozornost]], [[vědomí]] či [[jazyk]]. Metody zkoumání jsou rozmanité a specifické pro dané disciplíny. Patří mezi ně behaviorální a neurovědní experimenty a výpočetní modelování. Za dominantní jednotící prvek lze považovat komputačně-reprezentační pohled na mysl.<ref name="thagard2012" /> Někteří autoři dávají kvůli rozmanitosti disciplín přednost formě množného čísla a mluví o kognitivních vědách.<ref name="miller2003" />
 
== Historie ==
Mysl je tradičním předmětem filosofie již od dob starověkého Řecka. Její metodou byla především teoretická analýza problémů (např. poznání) založená na [[introspekce|introspekci]]. Zlom nastal v 19. století s příchodem empiricky založené experimentální psychologie. I psychologové konce 19. a počátku 20. století spoléhali na introspekci jako cenný zdroj poznání, přestože byla její nespolehlivost univerzálně uznávána.<ref name="wundt1900" /> Psychologie především ve Spojených státech se v první polovině 20. století prakticky všeobecně přiklonila k [[behaviorismus|behaviorismu]], který prosazoval např. [[John Watson]].<ref name="watson1913" /> Dle behavioristů nejsou mentální události otevřeně pozorovatelné, to je pouze chování, proto se psychologie může stát objektivní vědou jen skrze vytváření teorií chování bez užívání mentálních konceptů. Například místo termínů "vnímání", "paměť" a "jazyk" se mluvilo o "diskriminaci", "učení" a "verbálním chování".<ref name="miller2003" />
 
V 50. letech 20. století se však začalo ukazovat, že behavioristický přístup je nedostačující pro adekvátní vysvětlení mysli. V této době, která bývá označována jako kognitivní revoluce, došlo k mnoha významným pokrokům.<ref name="miller2003" /> [[Noam Chomsky]] poukázal na neschopnost behaviorismu vysvětlit jazyk a v podstatě redefinoval lingvistiku. Na poli psychologie došlo pod vedením Jerryho Brunera k založení Centra pro kognitivní studia na Harvardu. Byla obnovena komunikace s významnými psychology v Evropě, jakými byli např. Sir Frederic Bartlett, [[Jean Piaget]] nebo A. R. Luria.<ref name="miller2003" />
 
K obrovskému rozvoji došlo na poli [[informatika|počítačové vědy]]. Její počátky se pojí s [[teorie informace|teorií informace]] [[Claude Shannon|Clauda Shannona]], prací [[Alan Turing|Alana Turinga]] a [[John von Neumann|Johna von Neumanna]]. Popularitu nyní začala získávat [[kybernetika]] [[Norbert Wiener|Norberta Wienera]]. [[Marvin Minsky]] a [[John McCarthy]] stáli u zrodu výzkumu umělé inteligence. [[Alan Newell]] a [[Herbert Simon]] prvně výpočetně modelovali kognitivní procesy.<ref name="miller2003" />
 
Za nejvýznamnější pro vznik budoucí kognitivní vědy lze považovat rok 1956.<ref name="newell1972" /> J. McCarthy, M. Minsky, C. Shannon a N. Rochester toho roku uspořádali konferenci o umělé inteligenci v Dartmouthu a dali vzniknout mnoha důležitým pracem v této oblasti. Významné pokroky v psychologii přinesli např. J. Bruner, J. Goodenough a G. Austin. W.P. Tanner, J.A. Swets, T.G. Birdsall a jiní rozvinuli [[teorie detekce signálů|teorii detekce signálů]]. [[George Miller]] demonstroval omezenost kapacity informačního zpracování (např. kapacita [[pracovní paměť|pracovní paměti]] - magické číslo 7 plus mínus 2). W. Goodenough a F. Lounsbury přispěli k rozvoji kognitivní antropologie. Byly publikovány práce B.L. Whorfa o vlivu jazyka na myšlení.<ref name="miller2003" />
 
G. Miller dokonce uvádí přesné datum vzniku interdisciplinární kognitivní vědy. Má jím být 11. září 1956, druhý den sympozia pořádaného "Special Interest Group in Information Theory" na americké [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]], kterého se účastnilo množství výše zmíněných osobností. Dle Millera se tehdy experimentální psychologie, teoretická lingvistika a výpočetní simulace kognitivních procesů staly součástmi většího celku.<ref name="miller2003" />
 
V 60. letech se začala zvyšovat interdisciplinární spolupráce mezi těmito obory. Na Harvardu používali název kognitivní studia, na Carnegie-Mellon information-processing psychologie, na La Jolla kognitivní věda. Roku 1976 dokončila nadace Alfreda P. Sloana program pro tehdy mladou disciplínu - neurovědu - a měli zájem podpořit iniciativu, která by překročila pomyslnou mezeru mezi mozkem a myslí. Pro tento program byl nakonec zvolen název kognitivní věda. Tehdy se tedy stala součástí kognitivní vědy i nově vzniklá [[kognitivní neurověda]].<ref name="miller2003" /> V polovině 70. let vznikla Cognitive Science Society, která začala vydávat žurnál Cognitive Science a později mezi disciplíny kognitivní vědy začlenila také [[pedagogika|pedagogiku]].<ref name="cogscisoc" />
 
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
*{{Citace monografie | příjmení = Thagard| odkaz na autora = Paul R. Thagard | jméno = Paul |rok = 2001| titul = Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-7178-445-1}}
 
=== Reference ===
<references>
<ref name="thagard2012">Thagard, Paul, [http://plato.stanford.edu/archives/fall2012/entries/cognitive-science/ Cognitive Science], The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
<ref name="miller2003">Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.</ref>
<ref name="wundt1900">Wundt, W. (1900). Völkerpsychologie. Eine Untersuchung der Entwicklungsgesetze von Sprache, Mythus und Sitte.Leipzig: Kröner.</ref>
<ref name="watson1913">Watson, J. (1913). Psychology as the behaviorist views it. Psychological Review 20, 158–177.</ref>
<ref name="newell1972">Newell, A. and Simon, H.A. (1972)Human Problem Solving, Prentice-Hall</ref>
<ref name="cogscisoc">[http://www.cognitivesciencesociety.org Cognitive Science Society]</ref>
 
</references>
 
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://cognitivesciencesociety.org/study_programs.html Seznam univerzitních pracovišť, které se zabývají kognitivní vědou]
* {{sk}} [http://www.fmph.uniba.sk/index.php?id=1401 Program Kognitivní věda na Univerzitě Komenského v Bratislavě]
 
{{pahýl}}
 
[[Kategorie:Věda]]
68

editací