Alexandr Něvský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Měním sv:Aleksandr Nevskij→sv:Alexander Nevskij |
→Doba mládí a dospívání: do cizích wikipedií z textu neodkazujeme |
||
Řádek 25:
Alexandr se narodil jako druhorozený syn v rodině [[Perejaslavl Zalesskij|perejaslavského]] [[kníže]]te [[Jaroslav Vsevolodovič|Jaroslava Vsevolodoviče]] a jeho ženy Rostislavy – Feodosije. Za datum jeho narození je tradičně považován [[30. květen]] [[1220]], ale mohlo k tomu dojít i později. Malý Alexandr i jeho starší bratr Fjodor byli odmala připravováni pro úlohu budoucích vládců. Již roku [[1225]] absolvovali slavnostní obřad uvedení do knížecího stavu (tzv. ''kňažeskij postrig''), který vykonal [[vladimir]]ský [[biskup]] Simeon. Jím se symbolicky stali knížaty z [[Vladimír II. Monomach|Monomachova]] domu, kteří měli za povinnost chránit ruskou zemi. Od té chvíle byli chlapci vychováváni jako bojovníci a velmi rychle dospívali.
Koncem roku [[1226]] byl Jaroslav pozván již počtvrté do [[Novgorod]]u, aby se zde stal knížetem. Tentokrát přivezl s sebou dva nejstarší syny Fjodora a Alexandra, kteří se zde měli seznámit s odlišným společenským zřízením země, jíž měli podle jeho přání v budoucnu vládnout. Již roku [[1230]] jmenoval kníže Fjodora a Alexandra svými zástupci v Novgorodu. Alexandr tak prakticky vyrůstal v Novgorodě, což položilo základ jeho vcelku dobrých vztahů s obyvateli města v budoucích letech. Ve čtrnácti letech se z něj stal urostlý a silný mladík, plně schopný boje. Křtem první válečné zkušenosti prošel na jaře [[1234]], kdy ho otec vzal s sebou na tažení do [[Livonsko|Livonska]] proti [[Řád mečových bratří|řádu mečových rytířů]]. Křižáci utrpěli porážku na zasněžené pláni mezi pevností [[Tartu|Dorpatem]] a řekou Amovží. Dobýt dobře opevněný Dorpat, kam se rytíři uchýlili, se však Rusům nepodařilo. Řád byl nicméně nucen uzavřít s Novgorodem mír a platit mu vysoké daně. Nedlouho nato napadli novgorodské území [[Litva|Litevci]], kteří pronikli až k městu [[Staraja Russa]]
V létě [[1236]] se Jaroslav stal velkoknížetem [[kyjev]]ským a na novgorodský stolec dosadil se souhlasem ''[[věče]]'' svého syna Alexandra, který se tentokrát stal samostatným vládcem. Jeho bratr Fjodor mezitím roku [[1233]] zemřel. V postu novgorodského knížete setrval Alexandr nezvykle až do své smrti v roce [[1263]], od roku [[1252]] tu však jmenoval své syny jako zástupce (''naměstniki''). I poté však stále věnoval novgorodským záležitostem velkou pozornost.
| |||