Ekumenismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám et:Oikumeenia
m řazení záv. odkazů
Řádek 19:
</ref> později celek [[Starověký Řím|Římské říše]], ''orbis Romanus''. Tak se používá i v [[Nový zákon|Novém zákoně]], i když první křesťanská církev užívala spíše podobný pojem ''katholikos'' (od ''kath´holon'', vcelku, po celém světě), což je dodnes označení jak [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], tak [[Patriarcha|patriarchů]] ortodoxních (pravoslavných) církví. „Ekumenický“ byl potom titul pro instituce působící v celé říši, odtud také označení [[ekumenický koncil]].<!--<ref>[[''RGG'', heslo „Ökumenische Bewegung“; [[:en:Ecumenism]] </ref>-->
 
Po rozdělení západní a východní církve v 11. století a po [[Reformace|Reformacireformaci]] 16. století se křesťanství rozdělilo na množství často národních církví, jež spolu jednak soutěžily, jednak se podílely na konfliktech jednotlivých evropských států. Z náboženských sporů vznikly náboženské války, zejména vlna občanských válek v západní a střední Evropě v 16. a 17. století. Teprve s oslabováním vlivu církví a křesťanství v 19. století si mnoho věřících začalo uvědomovat, že nepřátelství mezi jejich církvemi je selhání, v přímém rozporu se slovy Ježíše Krista o jednotě (např. Jan 17,11;22), a že u lidí snižuje věrohodnost křesťanského kázání.
 
== Vznik ekumenického hnutí ==
Řádek 29:
 
== Odpor proti ekumenismu ==
Snahy o sbližování a spolupráci mezi křesťany pochopitelně vyvolávají mezi věřícími také obavy ze změn – jako byl ústup od latinské liturgie v katolické církvi, nové překlady Bible pro konzervativní protestanty nebo západní kalendář v pravoslavných církvích – z kompromisů a zejména ze ztráty identity, neboť v mnoha oblastech je náboženská odlišnost podstatným rysem národní identity.
 
Hierarchicky organizované církve, jako jsou pravoslavné, římskokatolická nebo anglikánská, postupují velmi opatrně, aby neporušily své tradice, a to často i ve zdánlivých maličkostech, které však zasahují do lidského života, jako je statut duchovních nebo pro pravoslavné církve kalendář. Naopak řada malých nezávislých a [[charismatická obnova|charismatických]] církví i jiných konzervativních skupin si na svém oddělení zakládá a v ekumenismu vidí ztrátu víry.
Řádek 37:
 
== Odkazy ==
=== Související článkyReference ===
<references/>
* [[Communauté de Taizé]]
* [[Ekumena]]
* [[Mortalium animos]]
 
=== Literatura ===
Řádek 47 ⟶ 45:
* ''Wörterbuch zur Kirchengeschichte''. DTV München 1982
* Neuner, Peter: ''Ekumenická teologie''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-408-2
=== Reference ===
<references/>
 
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
* [[Communauté de Taizé]]
* [[Ekumena]]
* [[Mortalium animos]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.taize.fr/ Stránky ekumenické komunity v Taizé – také česky] *[http://www.iespraha.cz Stránky Institutu ekumenických studií, Praha]
* [http://www.ekumenickarada.cz/ Ekumenická rada církví v ČR] *[http://www.cirkve.cz/ České křesťanské církve – rozcestník]
Řádek 73:
* {{en}} [http://www.franciscans.com/ Řád ekumenických františkánů]
* {{en}} [http://www.wlsessays.net/authors/L/LillegardEcumenism/LillegardEcumenism.pdf Modern Ecumenism and Cooperation in Externals by Dr. George O. Lillegard]
* [http://www.lidicky.estranky.cz/clanky/ekumenismus Ekumenismus i na teologické a doktrinální úrovni]
 
{{Portály|Křesťanství}}