Jana Greyová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy |
m typo, odkazy |
||
Řádek 27:
== Mládí ==
Jana se narodila zřejmě ke konci roku [[1536]] nebo na počátku roku [[1537]] jako nejstarší dcera Jindřicha Greye a Frances Brandonové.
Roku [[1546]] byla poslána, aby žila jako schovanka u [[Kateřina Parrová|Kateřiny Parrové]], od roku [[1543]] manželky Jindřicha VIII. V té době se začala seznamovat se svými královskými příbuznými Eduardem, Marií a Alžbětou. Poté, co Jindřich VIII. zemřel, se Kateřina Parrová vdala za Thomase Seymoura; krátce po narození svého jediného dítěte zemřela.
Thomas Seymour chtěl, aby se Jana vdala za nově korunovaného krále Eduarda VI., ale jeho bratr Eduard Seymour, Eduardův protektor, domluvil Eduardovy zásnuby s francouzskou princeznou Alžbětou. Oba bratři byli svým soupeřem Johnem Dudleyem obviněni ze zrady a popraveni. Ten, když viděl, že zdraví mladého krále je nalomeno a Jana je jednou z možných pretendentů trůnu, oženil s ní [[21. květen|21. května]] [[1553]] svého nejstaršího syna Guildforda Dudleyho.
Řádek 37:
Greyové byli nejmladší větví následníků [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] Třetí zákon o nástupnictví obnovil nárok Marie a Alžběty na trůn, stále však byly považovány za nelegitimní potomky Jindřicha VIII. Tento zákon také umožnil Jindřichovi VIII., aby ve své závěti určil svého nástupce. V této závěti byly určeny za nástupce jeho tři děti, a pokud by žádné z nich nemělo mužského potomka, byli by následníky dědicové jeho mladší sestry [[Marie Tudorovna (1496 - 1533)|Marie]], mezi které patřila i Jana. Jindřich vyloučil z následnictví potomky své starší sestry Markéty, a to z důvodu snahy eliminovat možnost, že by na anglický trůn nastoupil skotský panovník.
V době smrti patnáctiletého Eduarda VI. měla největší nárok na trůn jeho katolicky zaměřená polorodá sestra Marie, Eduard ale ve své poslední vůli jmenoval dědici potomky sestry svého otce Marie Tudorovny. Tato vůle byla zřejmě{{Doplňte zdroj}} napsána pod nátlakem vévody z Northumberlandu, který se obával odklonu od protestantismu, což by zároveň znamenalo i jeho ztrátu vlivu u dvora. Tato závěť fakticky znamenala, že nástupnictví přechází na Janu Greyovou, která podporovala protestanty.
Eduard zemřel [[6. červenec|6. července]] [[1553]] a [[10. červenec|10. července]] [[1553]] prohlásil Northumberland Janu Greyovou anglickou královnou. Jana odmítla jmenovat svého muže, Northumberlandova syna, králem a místo toho navrhla jmenovat ho vévodou z Clarence.
Řádek 45:
Během devíti následujících dnů se Marii podařilo zajistit dostatečnou podporu mezi šlechtici, takže mohla vjet triumfálně do Londýna. Parlament neměl jinou možnost než odvolat předchozí jmenování Jany Greyové za panovnici a prohlásit královnou Marii. Marie nechala Janu i jeho manžela uvěznit v [[Tower]]u. Northumberland byl [[21. srpen|21. srpna]] popraven.
Janin osud zpečetila protestantská Wyatova vzpoura na konci ledna [[1554]], i když ona sama se v ní přímo neangažovala. Vzpoura byla vyvolána hrozbou sňatku Marie s [[Filip II. Španělský|princem Filipem]] (pozdějším
Jana, její manžel Guilford Dudley a dva jeho bratři byli obviněni ze zrady. Oba manželé byli shledáni vinnými. Giulford byl [[12. únor]]a veřejně popraven na Tower Hill. Marie projevila Janě úctu, která se poskytovala jen několika příslušníkům královského rodu, a přikázala, aby byla popravena uvnitř Toweru na Tower Green. Její otec vévoda ze Suffolku byl popraven o týden později.
| |||