Jiří z Kravař a Strážnice: Porovnání verzí

Jeho otcem byl významný šlechtic [[Petr z Kravař a Strážnice]]. Jiří se narodil okolo roku [[1415]]. V době dospívání se v souladu se svým otcem hlásil ke [[kališníci|kališnické]] straně. Po skončení [[husitské války na Moravě|husitských válek]] žil ve stínu svého staršího bratra [[Václav z Kravař a Strážnice|Václava]], který však předšasněpředčasně skonal roku [[1437]]. Na moravském zemském sněmu v Brně roku [[1440]] vystupuje Jiří již jako sebevědomá osobnost. V tomto období, kdy se urovnávaly majetkové poměry, došlo k navrácení [[Račice (zámek)|račického]] a [[Helfštýn|helfštejnského]] panství do jeho rukou.

V zemi však stále vládly rozbroje a východní [[Morava (země)|Morava]] se stala místem soukromých válek mezi šlechtici. V roce [[1446]] přijala Jiřího ve spolek jeho žena Dorota z Valdštejna na svých majetcích [[Čechy pod Kosířem]], [[Stařechovice]], [[Ohrozim]] a [[Lešany (okres Prostějov)|Lešany]]. V roce [[1447]] byly učiněny majetkové vklady, v nichž Jiří Strážnický prodal tři panství. [[Vok ze Sovince]] koupil od Jiřího hrad [[Helfštejn]] s s městem [[Lipník nad Bečvou|Lipník]]em a třiceti vesnicemi. [[Jiří Tunkl|Jiří Tunkl z Brníčka]] koupil hrad [[Zábřeh na Moravě (zámek)|Zábřeh]] s městem [[Zábřeh]] a 17 vesnicemi a čtyřmi dvory. A konečně [[Jan z Lomnice]] koupil hrad [[Velké Meziříčí (zámek)|Velké Meziříčí]] s městem [[Velké Meziříčí]], městečko [[Tasov]] a třicet vesnic. Kromě toho prodával Jiří Strážnický i další drobný majetek.

Zdá se, že majetek Kravařů byl dosti zadlužený, protože věřitelé podávali na Jiřího další žaloby. 3. března roku [[1448]] dal olomoucký biskup [[Pavel z Miličína]] Jiřímu lénem hrad [[Medlice (hrad)|Medlice]] s městečkem a městečko [[Domašov nad Bystřicí|Domašov]] a s 16 vesnicemi. V letech [[1449]] a [[1450]] se Jiří účastnil vojenských tažení proti narušitelům pořádku na Moravě. Roku [[1453]] byl členem poselstva, které vyjednávalo podmínky sňatku mezi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimírem Jagellonským]] a [[Alžběta Habsburská (1436)|Alžbětou Habsburskou]]. V roce [[1456]] získal Jiří od krále do zástavy panství [[Bzenec]].

Kuriózním způsobem se Jiří Strážnický angažoval v osudech nešťastné [[Perchta z Rožmberka|Perchty z Rožmberka]], se kterou si korespondoval a se kterou se i osobně setkal. Roku [[1464]] se Jiří účastnil zemského sněmu v [[Olomouc]]i, při němž vydal [[Jiří z Poděbrad]] listinu o nerozlučitelném spojení mezi českým královstvím a Moravou. Jiřímu se v této době narodil syn neznámého jména, který však zemřel. V lednu roku [[1466]] skonal i Jiří z Kravař a Strážnice. Nebožtíkova [[pečetidlo|pečetidla]] byla zničena, stejně jako rodový meč a štít byly zničeny, protože zemřel poslední z mužských potomků rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]].

Jiří po sobě zanechal čtyři dcery. Ještě za svého života se snažil, aby se dobře provdaly, protože i ony byly potencionálněpotenciálně dobré partie. ¨

*'''Kunka (Kunhuta)'''(+1510) měla za manžela [[Václav z Boskovic|Václava z Boskovic]]. Po otci zdědila panství [[Račice (zámek)|Račice]] s městečkem, hrad [[Stagnov]] s podhradním městečkem a několika vesnicemi, [[Stařechovice]] s pustou tvrzí[[tvrz]]í, statek [[Čechy pod Kosířem]] s několika vesnicemi, dům v [[Brno|Brně]] a podíl na [[bzenec]]kém panství vyjádřený částkou 3200 zlatých.

*Prvním manželem nejmladší dcery '''Alžběty''' (+1500) byl [[Pertold mladší z Lipé a na Moravském Krumlově]]. Alžběta zdědila panství [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]], městečka [[Velká nad Veličkou|Velkou]] a [[Lipov]], pustý hrad [[Kanšperk]] se [[Suchov]]em a podíl na [[bzenec]]kém panství ve výši 2500 zlatých. Ovdověla a v roce [[1483]] se vdala podruhé za [[Petr IV. z Rožmberka|Petra z Rožmberka]].