Pecka (hrad): Porovnání verzí

Prvním zaznamenaným pánem hradu byl Budivoj z Pecky, později byli pány na Pecce tři bratři, nakonec se ale rozdělili a hrad dostal Jan Pecka. Potom se v držení hradu vyskytuje poprvé vyskytuje jiný krajan – Jarek z Železnice a přidal k Pecce několik kostelů. Jelikož byl smýšlením katolík, obléhali Pecku [[Sirotci]] a Jarek byl nucen uzavřít s nimi dohodu. Přidal se na jejich stranu a směl dále zůstávat pánem na Pecce. Rok na to ale zemřel a hrad připadl jeho synovi Vaňkovi z Pecky. Ten přidal k Pecce držení města [[Semily]]. Po předání Pecky panu Protivovi se stal pánem na hradě Lev z Rožmitálu, jelikož pan Protiva nečekaně zemřel, ale ten prodal hrad Mikuláši Hořickému z Hořic. Tento pán byl [[hofmistr]]em krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího]] a později nejvyšším písařem a horlivě chránil [[Jednota Bratrská|jednotu bratrskou]]. Dále byl během 20 let hrad v držení 8 pánů a nabyl nového majetku. Nakonec se hrad dostal do držení Jindřicha Škopka z Bílých Otradovic. Za jeho držení se hrad hodně rozšířil. Poté byla Pecka rozdělena mezi jeho syny Karla a Adama. Mezitím hrad schvátil oheň, ale Pecka byla znova opravena a rozšířena. Barbora, vdova po Karlovi, se po druhé vdala za [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic]] a pánem hradu se stal on. Roku [[1612]] prodal Adam svůj díl Pecky a panství třetí Harantově manželce. Kryštof Harant ovládal několik jazyků a psal cestopisy ze svých cest a plně sloužil [[Rudolf II.|Rudolfovi II]]. Z katolíka přešel k víře podobojí. R. [[1621]] pro něj přijelo na Pecku oddělení vojska s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] a zajali ho. V Praze byl obviněn z obléhání [[Vídeň|Vídně]] a na [[27 českých pánů|Staroměstském náměstí popraven]]. Pecka padla do rukou Albrechtu z Valdštejna, který jej v roce 1627 daroval [[Kartuziánský řád|kartuziánskému řádu]].

Roku [[1830]] vyšel v městečku oheň a žhavý [[došek]] vyletěl také na Pecku a ta celá shořela. Tak zůstaly jen dvě světnice a útulek, kde bydlela stařena, která byla posledním člověkem, který žil na Pecce. Oprav se dočkal až ve čtyřicátých letech 20.století, kdy byl upraven pro muzejní účely.