|
| zeměpisná šířka = 49.2780056
| zeměpisná délka = 16.734125
| rozloha =
| založeno =
| počet návštěvníků =
| návštěvníků rok =
| správa =
| světové dědictví UNESCO =
| url =
}}
[[Soubor:Moravský kras mapa.gif|thumb|Mapa Moravského krasu]]
'''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutá [[Kras|krasová oblast]] s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí.
Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem [[závrt]]ů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka [[závrt]]ů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin.
Moravský kras leží v geomorfologickém celku [[Drahanská vrchovina]] a rozkládá se v severní oblasti [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].
Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován [[Punkva|Punkvou]], [[Křtinský potok|Křtinským potokem]] a [[Říčka (přítok Litavy)|Říčkou]] do [[Svitava|Svitavy]] a [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí [[Líšeň]] a [[Maloměřice]] u Brna severním směrem ke [[Sloup (okres Blansko)|Sloupu]] a [[Holštejn]]u. Na nejcennější části území byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]].
== Rozdělení Moravského krasu ==
[[Soubor:NPR Vývěry Punkvy.jpg|thumb|Národní přírodní rezervace [[Vývěry Punkvy]]]]
Moravský kras se dělí na tři části:
=== Severní část ===
Severní část je odvodňována říčkou [[Punkva|Punkvou]].
Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je [[Amatérská jeskyně]].
Pro veřejnost jsou zpřístupněny [[Punkevní jeskyně]] s nejznámější českou propastí [[Macocha|Macochou]], dále [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]] včetně jeskyně [[Kůlna (jeskyně)|Kůlny]], jeskyně [[Balcarka]] a [[Kateřinská jeskyně]]. V [[Holštejnské údolí|Holštejnském údolí]] je volně přístupná jeskyně [[Hladomorna (jeskyně)|Hladomorna]], která se nachází pod zříceninou hradu [[Holštejn (hrad)|Holštejna]] a poblíž krasového propadání potoka [[Bílá voda]] v [[Nová Rasovna|Rasovně]]. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi [[Nové Dvory (Suchdol)|Novými Dvory]] a hradem [[Blansek]]em je chráněná [[Novodvorská alej|lipová alej]].
=== Střední část ===
[[Soubor:Jáchymka (jeskyně).jpg|thumb|Jeskyně [[Jáchymka]]]]
Střední část je odvodňována [[Jedovnický potok|Jedovnickým]] a [[Křtinský potok|Křtinským potokem]]. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]] - [[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík (jeskyně)|Kostelík]] v navazujícím Josefovském údolí [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť u Adamova|Huť Františka s muzeem železářství]].
=== Jižní část ===
Jižní část je odvodňována řekou [[Říčka (přítok Litavy)|Říčka]], v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém [[Hostěnické propadání|Hostěnického propadání]] a [[Ochozská jeskyně|Ochozské jeskyně]] a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]].
== Propast Macocha ==
[[Soubor:Punkevní jeskyně - přístaviště.jpg|thumb|[[Punkevní jeskyně]]]]
[[Soubor:Sloupskosošůvské jeskyně72.jpg|thumb|[[Sloupsko-šošůvské jeskyně]]]]
[[Soubor:Kateřinská jeskyně.jpg|thumb|[[Kateřinská jeskyně]]]]
[[Soubor:Jeskyně Balcarka32.jpg|thumb|Jeskyně [[Balcarka]]]]
Hlavním turistickým lákadlem Moravského krasu je světoznámá propast [[Macocha]], která je součástí komplexu [[Punkevní jeskyně|Punkevních jeskyní]]. Do propasti lze buď nahlédnout shora z horního či dolního můstku nebo zdola při návštěvě Punkevních jeskyní. Její největší hloubka je 138,4 m.
== Jeskyně ==
Celkový počet registrovaných [[jeskyně|jeskyní]] v Moravském krasu přesahuje 1 600.
=== Přístupné jeskyně ===
V nejnavštěvovanější severní části Moravského krasu, se nacházejí čtyři veřejně přístupné jeskyně s prohlídkou, a to jeskyně Sloupsko-Šošůvské, Balcarka, Kateřinská a Punkevní jeskyně. Ve střední části krasu je jedna veřejně přístupná jeskyně s prohlídkou – Výpustek.
==== Punkevní jeskyně ====
[[Punkevní jeskyně]] jsou naše nejnavštěvovanější jeskyně s téměř 200 tisíci návštěvníky ročně (Správy ochrany přírody, 2005) a nachází se v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]]. Vynikají mohutnými prostorami s krápníkovou výzdobou. Atraktivní je pohled ze dna 138,5 m hluboké propasti [[Macocha]], zpestřením je plavba po podzemní říčce [[Punkva|Punkvě]]. Do propasti lze nahlédnout i shora ze dvou vyhlídkových můstků, k nimž dopravuje návštěvníky od vchodu do jeskyní [[Lanová dráha Punkevní jeskyně - Macocha|kabinková lanovka]]. Přístupová silnice k jeskyním byla v minulosti pro motorová vozidla uzavřena vzhledem k negativním účinkům na přírodu a návštěvníci jsou dopravováni od sběrného parkoviště elektrickým vláčkem.
==== Kateřinská jeskyně ====
Jeskynní systém [[Kateřinská jeskyně]], který leží v [[Suchý žleb|Suchém žlebu]], má asi 500 m chodeb. Jeho součástí je i Hlavní dóm, který je největší podzemní prostorou Moravského krasu (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Unikátním jevem jsou hůlkové [[stalagmit]]y, dosahující až čtyřmetrové délky. Jedním z nejznámějších útvarů je Čarodějnice opírající se o hůl.
==== Jeskyně Balcarka ====
Jeskyně [[Balcarka]] leží na rozhraní [[Ostrovský žleb|Ostrovského]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]] a [[Krasovský potok|Krasovského údolí]] nedaleko [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Jeskynní chodby probíhají ve dvou výškových úrovních, spojených dómy a komíny. Jeskyně mají bohatou krápníkovou a [[sintr]]ovou výzdobu. Velký dóm je druhou největší prostorou Moravského krasu.
==== Sloupsko-Šošůvské jeskyně ====
[[Sloupsko-šošůvské jeskyně]] tvoří rozsáhlý jeskynní systém při jižním okraji obce [[Sloup (okres Blansko)|Sloup]]. Jeskyně jsou vyhloubeny [[Sloupský potok (zdrojnice Punkvy)|Sloupským potokem]], který se v podzemí spojuje s vodami [[Bílá voda|Bílé vody]] a vytváří ponornou říčku [[Punkva]]. Ze dvou jeskynních pater místy propojených podzemními propastmi je turisticky zpřístupněná horní část s návštěvnickým okruhem o délce asi 3 km. Před vstupem do jeskyní stojí skalní sloup vysoký 19 metrů, který dal jméno blízké vesnici. U jeho paty se propadá Sloupský potok. Podzemní prostory jsou využívány pro [[speleoterapie|speleoterapii]]. Na Sloupsko-šošůvské jeskyně navazuje i světoznámá jeskyně [[Kůlna (jeskyně)|Kůlna]].
==== Jeskyně Výpustek ====
Jeskyně [[Výpustek]] patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Byla známa od nepaměti jako naleziště kostí pravěké zvířeny. Od 19. století zde prováděl výzkum starohrabě [[Hugo František Salm]], po něm Dr. [[Jindřich Wankel]] a Dr. [[Martin Kříž]]. V roce 1938 převzala podzemní unikát [[Československá armáda]], která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno, a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory. Začátkem 60. let převzala jeskyni znovu [[Československá lidová armáda]], která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt pro komunistické fukncionáře. V listopadu roku [[2006]] převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní Moravského krasu, od roku [[2007]] je jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
=== Nejvýznamnější nepřístupné jeskyně ===
[[Soubor:Křtinské údolí 04.jpg|thumb|[[Křtinské údolí]], vjezd do [[jeskyně Výpustek]]]]
[[Soubor:Čertova branka.jpg|thumb|[[Čertova branka (Pustý žleb)|Čertova branka]] v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]]]]
[[Soubor:Čertův most 2.jpg|thumb|[[Čertův most (Moravský kras)|Čertův most]] v [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]]]
[[Soubor:Býčí skála 20.jpg|thumb|[[Býčí skála]]]]
Nejvýznamnější jeskyně jsou:
* [[Amatérská jeskyně]] – nejdelší jeskynní systém v ČR po propojení s Punkevními jeskyněmi představuje systém o délce 35,5 km.
* [[Rudické propadání]] – [[Býčí skála]] – druhý nejdelší jeskynní systém dlouhý 12,3 km
* [[Císařská jeskyně]] – zvaná též jako „Moravské Lurdy“ – byla přístupná v letech 1930–1952, v roce 1933 zde byla umístěna soška P. Marie Lurdské. V současnosti je jeskyně využívána na [[speleoterapie|speleoterapii]], jednou do roka se zde koná mše svatá.
* [[Michálka]] - jeskyně sloužila od 30. let 20. století jako sklad [[yperit]]u, za [[Druhá světová válka|2. světové války]] jako podzemní továrna pro výrobu součástek leteckých motorů, v letech 1963–2003 jako zrací klep sýrů [[Niva (sýr)|Niva]]. V současnosti je zde [[speleologie|speleologická]] základna.
* [[Ochozská jeskyně]] - v letech 1966 až 1975 byla přístupná veřejnosti. Jelikož docházelo k častým záplavám, byl provoz pro veřejnost ukončen. Konají se zde pouze příležitostné prohlídky.
=== Krasová propadání ===
* [[Nová Rasovna]]
* [[Rudické propadání]]
* [[Hostěnické propadání]]
=== Krasové kaňony ===
* [[Pustý žleb]]
* [[Suchý žleb]]
* [[Křtinské údolí]]
=== Naučné stezky ===
* [[Naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání|Jedovnické rybníky – Rudické propadání]]
* [[Josefovské údolí]]
* [[Naučná stezka Macocha|NS Macocha]]
* [[Údolí Říčky]]
* [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]]
* [[Cesta železa Moravským krasem]]
=== Národní přírodní památky ===
* [[Pekárna (jeskyně)|Jeskyně Pekárna]]
* [[Rudické propadání]]
=== Národní přírodní rezervace ===
* [[Býčí skála]]
* [[Habrůvecká bučina]]
* [[Hádecká planinka]]
* [[Vývěry Punkvy]]
=== Přírodní rezervace ===
* [[Balcarova skála-Vintoky]] ([[Ostrov u Macochy|Ostrov u Macochy]])
* [[Bílá voda]] ([[Holštejn]])
* [[Březinka (přírodní rezervace)|Březinka]] ([[Březina (dříve okres Blansko)|Březina]])
* [[Čihadlo (přírodní rezervace)|Čihadlo]] ([[Babice nad Svitavou]])
* [[Dřínová (přírodní rezervace)|Dřínová]] ([[Babice nad Svitavou]])
* [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]] ([[Sloup v Moravském krasu|Sloup Moravském krasu]])
* [[Típeček|Mokřad pod Tipečkem]] ([[Jedovnice]])
* [[U Brněnky|U Brněnky]] ([[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanice]])
* [[U Výpustku|U Výpustku]] ([[Březina (dříve okres Blansko)|Březina]])
* [[Údolí Říčky]] ([[Hostěnice]], [[Ochoz u Brna]])
* [[Velký Hornek]] ([[Brno-Líšeň]], [[Mokrá-Horákov]])
== Zajímavosti a památky ==
[[Soubor:Holštejn.jpg|thumb|Zřícenina hradu [[Holštejn (hrad)|Holštejn]]]]
[[Soubor:Stara hut u Adamova.JPG|thumb|[[Huť Františka]]]]
[[Soubor:Jeskyně Pekárna (3).jpg|thumb|[[Jeskyně Pekárna]]]]
=== Zříceniny hradů ===
[[Holštejn (hrad)|Holštejn]], [[Blansek]], [[Rytířská jeskyně]], [[Hrádek u Babic|Hrádek u Babic]], [[Lečenec]]
=== Zaniklé středověké osady ===
[[Městečko Holštejn]], [[Típeček]]
=== Větrné mlýny ===
[[Ostrov u Macochy|Ostrov u Macochy]] (nepřístupný), [[Rudice (okres Blansko)|Rudice]] (přístupný – muzeum)
=== Poutní kostely ===
[[Chrám Jména Panny Marie (Křtiny)|Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách]], [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)|Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě]]
=== Další památky ===
[[Huť Františka]], [[Vápenka a kamenolom Velká dohoda|vápenka Velká dohoda]]
=== Rozhledny ===
[[Alexandrova rozhledna]], [[Telekomunikační věž Podvrší u Veselice|Podvrší u Veselice]]
== Ostatní aktivity ==
Moravský kras je protkán hustou sítí [[Turistická trasa|turistických tras]] pro pěší i [[Cyklistická trasa|cyklotras]] - (viz článek [[Cyklistické trasy v Moravském krasu]]). Skalní terény v [[Pustý žleb|Pustém]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]], v [[Holštejnské údolí|Holštejnském údolí]], kolem [[Sloupsko-šošůvské jeskyně|Sloupsko-šošůvských jeskyní]], v [[Kolíbky|Kolíbkách]], v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] a v [[Údolí Říčky]] jsou vhodnými a často navštěvovanými horolezeckými terény.
== Turistické cíle v blízkém okolí ==
[[Zámek Rájec nad Svitavou]], [[zámek Blansko]], [[Klamova huť]], [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel svaté Barbory v Adamově]] s národní kulturní památkou [[Světelský oltář|světelským oltářem]], [[Nový hrad (Olomučany)|Nový hrad]], zříceniny hradů [[Čertův hrádek (hrad)|Čertův hrádek]], [[Doubravice nad Svitavou (hrad)|Doubravice]], [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]] a [[Ronov (hrad u Adamova)|Ronov]], [[muzeum perleťářství a tradičního bydlení]] v Senetářově, [[vysílač Kojál]], přírodní park [[Rakovecké údolí]], [[Bystřec (zaniklá osada)|zaniklá osada Bystřec]], [[větrný mlýn Ruprechtov]].
== Související odkazy ==
* [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]]
* [[Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras]]
* [[Drahanská vrchovina]]
* [[Okres Blansko]]
* [[Hromadná doprava v Moravském krasu]]
* [[Cyklistické trasy v Moravském krasu]]
== Reference ==
[[Soubor:Chata Macocha 2.jpg|thumb|Chata Macocha]]
* Výroční zpráva 2004. Praha: Správa ochrany přírody, 2005. .
(cit. 2006-06-17). URL <http://www.ochranaprirody.cz/res/data/000130.pdf>
== Externí odkazy ==
* [http://www.blanensko.cz/ Turistický vstupní portál do Moravského krasu]
* [http://www.cavemk.cz/ Správa jeskyní Moravského krasu]
* [http://www.blansko.cz/ Město Blansko a Moravský kras]
* [http://www.moravskykras.net/ Moravský kras – turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti]
* [http://moravsky-kras.webz.cz/ Moravský kras – turistický rozcestník]
* [http://www.kras.unas.cz/ Moravský kras a okolí]
* [http://www.spolekmoravskykras.cz/ Spolek pro Moravský kras]
* [http://www.jizni-morava.cz/Moravsky_kras_a%C2%A0okoli/ Turistická místa Moravského krasu a okolí]
* [http://www.caves.cz/ Otevírací doby všech přístupných jeskyní-oficiální stránky SJČR]
* [http://old.ochranaprirody.cz/moravskykras/index.php?cmd=page&id=664 Naučné stezky Moravského krasu]
* [http://marekpoustevnik.org/habruveckaplosina.php Krasový eremita Marek, Moravský kras – střed]
* [http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/MoravskyKras/index.htm Zvláště chráněná území – Moravský kras]
* [http://www.moravskeskaly.cz/moravsky-kras Horolezecký průvodce po Moravském krasu]
* [http://www.mas-moravsky-kras.cz/ Místní akční skupina Moravský kras]
{{Commonscat|Moravian Karst}}
[[Kategorie:Okres Blansko]]
[[Kategorie:Okres Brno-venkov]]
[[Kategorie:CHKO Moravský kras]]
[[Kategorie:Drahanská vrchovina]]
[[Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku]]
[[de:Mährischer Karst]]
[[en:Moravian Karst]]
[[eo:Moravia karsto]]
[[es:Karst de Moravia]]
[[ka:მორავიის კარსტი]]
[[pl:Kras Morawski]]
[[ru:Моравский карст]]
[[sk:Moravský kras]]
| 