August I. Oldenburský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám ro:Augustus, Mare Duce de Oldenburg
m WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Externí odkaz bez popisu - Opravy pravopisu a typografie - Reference v nadpisu (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 4:
| jméno =August I.
| titul =oldenburský velkovévoda
| obrázek =[[Soubor:AugustOld.jpg|200px|Portrét]]
| vláda =[[28. květen|28. května]] [[1829]] – [[27. únor]]a [[1853]]
| celé jméno =Pavel Fridrich August Oldenburský
Řádek 29:
 
== Život ==
V letech [[1803]] až [[1805]] studoval na [[Lipská univerzita|univerzitě v Lipsku]]. Za francouzské okupace v roce [[1811]] odešel spolu s otcem do [[Ruské impérium|Ruska]], kde působil jako [[guvernér]] [[Estonsko|Estoska]] a snažil se o zrušení [[nevolnictví]] (zrušeno v severním Estonsku roku 1816 a a v jižním roku [[1819]] carem [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]]<ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/401156-estonsko-historicky-prehled estonsko-historicky-prehled - Encyklopedie.seznam.cz]</ref>). Po účasti ve [[Napoleonské války|válkách proti Napoleonovi]] se vrátil nejprve do Ruska a v roce [[1816]] zpět do Oldenburkého velkovévodství.
<br />V [[Schaumburg|Schaumburku]] pak uzavřel první dvě manželství s dcerami knížete [[Viktor II. Anhaltský|Viktora II. Anhaltského]]. Nejprve [[24. červenec|24. července]] [[1817]] s princeznou [[Adéla Anhaltská|Adélou]] a později [[24. červen|24. června]] [[1825]] s její mladší sestrou princeznou [[Ida Anhaltská|Idou]].<ref>[http://genealogy.euweb.cz/ascania/ascan10.html Ascania 10]</ref> Po její smrti se [[5. květen|5. května]] [[1831]] ve Vídni oženil s dcerou švédského krále [[Gustav IV. Adolf Švédský|Gustava IV. Adolfa]], [[Cecílie Švédská|Cecílie]] (pravnučka [[Adolf I. Fridrich Švédský|Adolfa I. Fridricha Švédského]])<ref>[http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg8.html#CG4 Oldenburg 8]</ref> Všechny tři manželky zemřely po nebo na následky porodu.
 
[[Soubor:Oldenburg 012.jpg|left|200px|thumb|Nemocnice Petra Fridricha Ludvíka]]
Po smrti otce, který se již jako dědičný velkovévoda intensivně věnoval sociální a kulturní politice, se August ujal vlády. Ačkoliv Oldenburské vévodství bylo povýšeno na velkovévodství patentem z [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] roku [[1815]], stal se August [[28. květen|28. května]] [[1829]] ''defactode facto'' prvním velkovévodou, protože Petr I. velkovévodský titul nepřijal.
<br />Za vlády Petra I., který si zvolil Oldenburg za sídelní město, započala jeho přestavba v [[Klasicismus|klasicistním stylu]] a August v přestavbě pokračoval. Například roku [[1838]] zde založil nemocnici nesoucí otcovo jméno, tedy Nemocnici Petra Fridricha Ludvíka.<ref>[http://www.oldenburg.de/stadtol/index.php?id=356 Oldenburg.de]</ref> Jako poctu otci také [[27. listopad]]u [[1838]] zavedl Oldenburský řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (řád za zásluhy).<ref>[http://de.wikipedia.org/wiki/Oldenburgischer_Haus-_und_Verdienstorden_des_Herzogs_Peter_Friedrich_Ludwig Oldenburgischer Haus- und Verdienstorden des Herzogs Peter Friedrich Ludwig, Wikipedia]</ref>
 
V roce [[1831]] byly učiněny první kroky, zveřejnění změny obecního zřízení za zemské, k přijetí ústavy. Touhy lidu se ale splnily až s [[Březnová revoluce|událostmi roku 1848]]. Revoluce probíhala velice mírně, protože lidé měli v úctě a oblibě vládnocí dům.
[[7. březen|7. března]] zaslal velkovévoda městské radě své vyjádření týkající se požadované ústavy, čímž zklamal své poddané, protože obsahovalo pouze mlhavé a neurčité sliby. O den později se oldenburčané sešli a sepsali petici, která byla velkovévodovi předložena [[10. březen|10. března]]. August se však zdráhal slíbit jakékoliv ústupky a tak mu bylo [[Jever|jeverskými]] zástupci pohrozeno povstáním. V podvečer téhož dne velkovévoda veřejně přečetl nový [[patent]] a [[11. březen|11. března]] byla zrušena [[cenzura]] tisku. Dne [[24. březen|24. března]] sice došlo v hlavním městě k menším nepokojům, ty však byly rychle potlačeny a neměly žádný vliv na projednávání ústavy.
<br />První ústava byla přijata a velkovévodou potvrzena na zemském sněmu [[18. únor]]a a v platnost vešla [[28. únor]]a [[1849]].
<br />[[5. leden|5. ledna]] [[1852]], po připojení k německo-rakouské poštovní unii, byla vydána první oldenburská známka.<ref>[http://de.wikipedia.org/wiki/Oldenburg_(Land) Oldenburg (Land), Wikipedia]</ref>
 
== Rodokmen ==
Řádek 53:
{{Rodokmen/konec}}
 
== Potomci ==
== Potomci <ref>http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg8.html#P1</ref> ==
S manželkou [[Adéla Anhaltská|Adélou Anhaltskou (1800 - 18201800–1820)]]:
* [[Marie Bedřiška Amálie Oldenburská|Amálie (1818 - 18751818–1875)]] ∞ [[1836]] řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]]
* [[Alžběta Marie Bedřiška Oldenburská|Bedřiška (1820 - 18911820–1891)]] ∞ [[1855]] svobodný pán Maxmilián z Washingtonu
<br />S manželkou [[Ida Anhaltská|Idou Anhaltskou (1804 - 18291804–1829)]]:
* [[Peter II. Oldenburský|Mikuláš Fridrich '''Petr II.''' (1827 - 19001827–1900)]] ∞ [[1852]] [[Alžběta Sasko-Altenburská]]
<br />S manželkou [[Cecílie Švédská|Cecílií Švédskou (1807 - 18441807–1844)]]:
* Alexandr (1834 - 18351834–1835)
* Mikuláš (1836 - 18371836–1837)
* Antonín Günther (1844 - 18951844–1895) ∞ [[1876]] svobodná paní Natalie z Friesenhofu, od roku [[1896]] hraběnka z Welsburku (morganatické manželství)<ref>[http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg8.html#P1 Oldenburg 8]</ref>
 
== Zdroje ==