Anatomie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Gerakibot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám uz:Anatomiya
Karakal (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 4:
Na rozdíl od většiny ostatních vědních oborů se v anatomii důsledně rozlišuje [[terminologie]] (odborné názvosloví v širším smyslu) a v jejím rámci [[nomenklatura]], přičemž neměnná anatomická nomenklatura v [[Latina|latinském jazyce]] je závazná od roku [[1895]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Musil | jméno = Vladimír | příjmení2 = Kachlík | jméno2 = David | příjmení3 = Bozděchová | jméno3 = Ivana | spoluautoři = a kol. | odkaz na autora = | titul = Anatomická terminologie - historie a aktuální problémy | url = http://uisk-server.jinonice.cuni.cz/dwn/1003/10976cs_CZ_Musil_web.ppt . | dostupnost = dokument ppt. | datum přístupu = 25.12.2011 | vydavatel = Ústav informačních studií a knihovnictví filosofické fakulty UK | místo = Praha | jazyk = česky}}</ref> V minulosti byla základem získávání poznatků v anatomii [[Pitva|anatomická pitva]], v současnosti se k ní přidává i využití [[Rentgenové záření|rentgenu]], vyšetření [[Magnetická rezonance|magnetickou rezonancí]] a [[Sonografie|ultrazvukem]].
 
Počátky [[Lékařství|medicíny]] z obecného hlediska a morfologických oborů zvláště, jsou s vývojem anatomie úzce spjaty. První pitvapitvy byly prováděny ve starém [[Egypt]]ě jako součást přípravy těl zemřelých pro [[mumifikace|mumifikaci]], což zároveň vedlo k získávání poznatků o anatomii [[člověk]]a. Jako první [[lékař]] vůbec je označován [[Imhotep]], žijící v době [[faraón]]a [[Džoser]]a z III. dynastie kolem roku [[2600 př. n. l.|2600 př.n.l.]]
 
Za zakladatele anatomie jako vědního oboru jsou považováni starověcí lékaři [[Herophilos]] a [[Erasistrakos]], představitelé alexandrijské medicíny, kteří působili v [[Alexandrie|Alexandrii]] v Egyptě kolem roku [[270 př. n. l.]],<ref name="Universum">{{Citace monografie | příjmení = kolektiv autorů | titul = Encyklopedie Universum, 1. díl | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 738| strany = 183 | isbn = 80-207-1061-2 | jazyk = česky}}</ref> kteří kromě [[Mrtvola|mrtvol]] pitvali údajně i odsouzence k smrti.