Narodil se jako nejstarší syn [[Karel Filip Schwarzenberg|Karla Filipa Schwarzenberga]]. Na podzim roku 1816 nastoupil jako kadet ke Schwarzenbergskýmschwarzenbergským Ulánůmhulánům. V roce 1818 byl povýšen na nadporučíka. V roce 1820 se účastnil ve válce proti Neapoli. V prosinci roku 1830 navštívil svého bratra Karla a přenechal mu knížecí hodnost a starost o rodový majetek. Ve stejném roce se zúčastnil tažení Francouzů proti Alžíru[[Alžír]]u. Po návratu do Vídně sepsal roku 1834 zážitky z tohoto tažení do Alžíru. Roku 1846 se účastnil jako rakouský důstojník války v Haliči,[[Halič]]i. V roce 1848 se účastnil potlačení povstání v [[Itálie|Itálii]] a [[Uhry|Uhersku]]. V roce 1851 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Jako válečník na volné noze se účastnil karlistických válek ve [[Španělsko|Španělsku]].
Získal přízvisko „poslední [[lancknecht]]“.
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Karel Filip Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]}}
{{Příbuzný|matka|Marie Anna z Hohenfeldu}}
{{Příbuzný|strýc|[[Josef II. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Karel II. Schwarzenbergze Schwarzenbergu]]}}
