Šen-cung (Sung): Porovnání verzí

| éra =Si-ning ({{Cizojazyčně|zh|熙寧}}, 1068–1077)<br />Jüan-feng ({{Cizojazyčně|zh|元豐}}, 1078–1085)

| celé jméno =Čao Čung-čen ({{Cizojazyčně|zh|趙仲鍼}})<br />Čao Sü ({{Cizojazyčně|zh|趙頊}}, od 1063)

| chrámové jméno =Šen-cung ({{Cizojazyčně|zh|神宗}})

| posmrtné jméno =Tchi-jüan sien-tao fa-ku li-sien ti-te wang-kung jing-wen lie-wu čchin-žen šeng-siao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|體元顯道法古立憲帝德王功英文烈武欽仁聖孝皇帝}}){{#tag:ref|Konečná verze jména z roku 1113.|group=pozn.}}

'''Šen-cung''' ({{Čínsky|znaky=神宗|pchin-jin=Shénzōng}}; [[25. květen|25. května]] [[1048]] – [[1. duben|1. dubna]] [[1085]]), vlastním jménem '''Čao Čung-čen''' ({{Čínsky|tradiční=趙仲鍼|zjednodušená=赵仲鍼|pchin-jin=Zhào Zhòng​zhēn}}), od roku 1063 '''Čao Sü''' ({{Čínsky|tradiční=趙頊|zjednodušená=赵顼|pchin-jin=Zhào Shǔ​}}) z [[dynastie Sung]] v letech 1067–1085 vládl čínské [[Říše Sung|říši Sung]]. Byl nástupcem [[Seznam sungských císařů|sungského císaře]] [[Jing-cung (Sung)|Jing-cunga]].

Císař se také snažil oslabit stát [[Západní Sia]] a přikázal sungské armádě zaútočit v [[Kan-su]]. Číňané byli zprvu úspěšní, ale během bitvy o město Jung-le roku 1082 byli poraženi. Stát Západní Sia poté zesílilazesílil a zůstalazůstal i během následujících desetiletí trnem v oku sungské říše.

Za vlády Šen-cunga [[S'-ma Kuang]], ministr studující historii předešlých tisíciletí, napsal velmi vlivnou historickou práci ''[[Úplné zrcadlo k ilustraci vlády]]'' ({{Cizojazyčně|zh|資治通鑒}}, ''C'-č' tchung-ťien'') popisující čínskou historii od roku 403 př. &nbsp;n. &nbsp;l. do nástupu Sungů. Jinou významnou literární událostí Šen-cungovy vlády bylo vydání kompilace ''Sedmi vojenských klasiků'' (údajné diskuze mezi tchangským císařem [[Tchaj-cung (Tchang)|Tchaj-cungem]] a jeho generálem [[Li Wej-kung]]em).<ref name='Sawyer 2007'>{{Citace monografie | příjmení = Sawyer | jméno = Ralph D. | titul = The Seven Military Classics of Ancient China | vydavatel = Basic Books | rok = 2007 | místo = New York | stránky = 489 | jazyk = anglicky | isbn = 0-465-00304-4}}</ref>

Hodnost císařovny držela první manželka Šen-cunga příjmením Siang ({{Cizojazyčně|zh|向}}, 1047–1102), posmrtným jménem císařovna Čchin-šeng sien-su ({{Cizojazyčně|zh|欽聖獻肅皇后}}), později získaly status císařovny ještě matky císařů [[Če-cung]]a a [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]]. Celkem měl Šen-cung čtrnáct manželek, které mu daly čtrnáct synů, osm z nich však zemřelo v dětství:

* Čao I ({{Cizojazyčně|zh|趙佾}}, 1069–1069), kníže z Čcheng ({{Cizojazyčně|zh|成王}}), zemřel dvanáct dní po narození;

* Čao Ťin ({{Cizojazyčně|zh|赵僅}}, 1071–1071), kníže z Chuej ({{Cizojazyčně|zh|惠王}}), zemřel dva dny po narození;

* Čao Ťün ({{Cizojazyčně|zh|赵俊}}, 1073–1077), kníže z Tchang ({{Cizojazyčně|zh|唐王}});

* Čao Šen ({{Cizojazyčně|zh|赵伸}}, 1074–1074), kníže z Pao ({{Cizojazyčně|zh|褒王}}), zemřel následující den po narození;

* Čao Sien ({{Cizojazyčně|zh|赵僩}}, 1074–1076), kníže z Ťi ({{Cizojazyčně|zh|冀王}});

* Čao Ťie ({{Cizojazyčně|zh|豫价}}, 1077–1078), kníže z Jü ({{Cizojazyčně|zh|伸王}});

* Čao Tchi ({{Cizojazyčně|zh|赵倜}}, 1078–1081), kníže z Sü ({{Cizojazyčně|zh|徐王}});

* Čao Pi ({{Cizojazyčně|zh|赵佖}}, 1082–1106), kníže Žung-mu z Wu ({{Cizojazyčně|zh|吳荣穆王}});

* Čao Wej ({{Cizojazyčně|zh|赵伟}}, 1082–1082), kníže z I ({{Cizojazyčně|zh|儀王}});

* Čao Jü ({{Cizojazyčně|zh|赵俁}}, 1083–1127), kníže z Jen ({{Cizojazyčně|zh|燕王}});

* Čao S’ ({{Cizojazyčně|zh|赵似}}, 1083–1106), kníže Žung-sien z Čchu ({{Cizojazyčně|zh|楚荣宪王}});

* Čao S’ ({{Cizojazyčně|zh|赵偲}}, 1085–1129), kníže z Jüe ({{Cizojazyčně|zh|越王}}).

| titul = The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China Andand Its Precursors, 907-1279 AD