Křišťálová noc: Porovnání verzí

[[Soubor:Ernst-vom-Rath.jpg|thumb|Oběť atentátu, [[Ernst vom Rath]]]]

'''Křišťálová noc''' ([[němčina|německy]]: '''Kristallnacht''', někdy označovaná též jako ''říšský pogrom'' či ''listopadový pogrom'') je označení pro protižidovský [[pogrom]], který se odehrál v noci z [[9. listopad|9.]] na [[10. listopad]]u [[1938]] v [[Nacistické Německo|Německu]], k němu připojeném [[Rakousko|Rakousku]] a v [[Sudety|Sudetech]].

Bezprostřední příčinnou pogromu byl [[atentát]] [[Židé|Žida]] [[Herschel Grynszpan|Herschela Grynszpana]] na sekretáře [[Hôtel Beauharnais|německého velvyslanectví]] v [[Paříž]]i [[Ernst vom Rath|Ernsta vom Ratha]], který navíc přišel po oslavě výročí [[Pivnicový puč|Pivnicového puče]] v [[Mnichov]]ě.

Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]].

 

Zvláštní předpis později stanovil, že na škody utrpěné za Křišťálové noci se nevztahují platné pojistné smlouvy. Za židovský majetek poškozený jednotkami [[Sturmabteilung|SA]], na který měl z pohledu [[Hermann Göring|Göringa]] nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím i umožnily [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] udržet se u moci a rozpoutat [[druhá světová válka|druhou světovou válku]].{{Doplňte zdroj}}

 

 

== Odkazy ==