Říšský komisariát Ukrajina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m dopl.
Řádek 1:
[[Soubor:ReichskommissariatUkraineMapReichskommissariatUkraineInfobox.png|thumbnáhled|right|Říšský komisariát Ukrajina]]
'''Říšský komisariát Ukrajina''' ([[němčina|německy]] '''{{cizojazyčně|de|Reichskommissariat Ukraine}}''') bylo okupované území a správní jednotka [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v letech [[1941]] až [[1944]] na území části dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Po celou dobu existence ho spravoval říšský komisař [[Erich Koch]].
 
Po [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]] obsadili Němci Ukrajinu. Nacisté v oblasti ihned provedli rozsáhle razie. V oblasti působila též [[Ukrajinská povstalecká armáda]], která se snažila vyhlásit samostatný stát.
 
== Historie ==
[[Soubor:Gitler-vizvolitel.jpg|thumb|leftright|Nacistický propagandistický plakát v ukrajinštině, který sděluje "Hitler, osvoboditel!".]]
22. června 1941 zahájilo [[nacistické Německo]] [[Operace Barbarossa|invazi do Sovětského svazu]], aby zničilo svého ideologického protivníka. Podle [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] a dalších německých expanzionistů by zničení "[[Židobolševismus|žido-bolševického]]" státu znamenalo odstranění hrozby z německých východních hranic a umožnilo by Němcům využít rozsáhlé prostory západního Sovětského svazu, kam patřila úrodná Ukrajina, která by naplnila materiální potřeby německého obyvatelstva. Území by také poskytlo "[[Lebensraum]]" pro budoucí německé kolonisty.
 
Řádek 22 ⟶ 23:
| accessdate = 2007-10-04 }}</ref> Jednalo se o spor týkající se postavení Kocha a jeho přístupu k Hitlerovi, nedostatku pracovních sil při sklízení úrody; Hitler dále trval na tom, že by měly být Krym a většina jižní Ukrajiny „vyčištěny“ (tzn. nežádoucí národnosti by měly být odstraněny) a přímo připojeny k Německé říši jako oblast zvaná Gotenland (Země Gótů).
 
[[Soubor:Gitler-vizvolitel.jpg|thumb|left|Nacistický propagandistický plakát v ukrajinštině, který sděluje "Hitler, osvoboditel!".]]
1. dubna 1942 nařídil Hitler vytvoření [[Národně socialistická německá dělnická strana|nacistické strany]] ''Arbeitsbereich Osten der NSDAP'' pro nově okupovaná východní území. Tento krok byl odmítán Rosenbergem a [[Heinrich Himmler|Heinrichem Himmlerem]]. Rosenberg se obával, že by transformace správy východních oblastí ze státní na stranickou byrokracii znamenala konec jeho ministerského orgánu. Himmler měl obavy, že by bylo vedení státu arbeitsbereich doprovázeno komisaři RVK (komisaři pro válku), kteří by se dostali k moci na úkor SS, který postupně upadal již od září minulého roku, kdy vláda začala vytvářet komisariát s místními komisaři, kteří kontrolovali policii, což bylo doposud úkolem SS.
Odpor zadního voje Himmlera a Rosenberga se brzy zhroutil kvůli tlaku [[Martin Bormann|Martina Bormanna]] v Berlíně, Kochovi a Lohsovi. Rosenberg byl alespoň jmenován Reichleiterem (říšským velitelem) nové arbeitsbereich. Rosenberg se později pokoušel získat takovou politickou moc, aby byly všechny stranické záležitosti pod jeho kontrolou, zakázal vytváření organizací a jakoukoli politickou aktivitu bez jeho výslovného povolení. Netřeba říkat, že byl jeho příkaz neuposlechnut. Himmler a Rosenberg doufali, že by mohli získat nějaký vliv společnými silami. Na jmenování Gottloba Bergera (Himmlerova pravá ruka a šéf personálu SS) Rosenbergovým zástupcem se rozhodli udělat krok, který by dal Rosenbergovi kontrolu nad SS v okupovaných sovětských oblastech pod civilní správou na oplátku za jeho podporu SS při mocenských bojích.
Řádek 47:
 
[[Wehrmacht]] zavedl na Ukrajině reformy, které umožňovaly omezenou náboženskou svobodu. V lednu roku 1942 se stal biskup Polikarp Sikorsky z ukrajinské pravoslavné církve dočasným správcem církevních pozemků v okupované Ukrajině a byl mu udělen titul arcibiskupa [[Luck]]u a [[Kovel]]e. Měl také pravomoc v biskupství v [[Kyjev]]ě, [[Žytomyr]]u, [[Poltava|Poltavě]], [[Kirovohrad]]u, [[Lubny]], [[Dněpropetrovsk]]u a [[Bila Cerkva|Bílé Cerekvi]] pod vyhláškou občanské německé správy o omezené náboženské svobodě na Ukrajině. Německá správa také dovolovala Alexandrovi, arcibiskupovi z [[Pinsk]]u a [[Polesí (region)|Polesí]], aby si zachoval náboženskou autoritu, jako měl před válkou, a to samé povolení bylo uděleno arcibiskupovi Alexandrovi z [[Volyň|Volyně]].
 
<center>
{| class="toccolours" border="0" cellpadding="2" cellspacing="2"
|-
|colspan=8|<div style='text-align: center;'>''Ramení odznaky batalionů ukrajinské Schutzpolizei v říšský komisariátu''<ref>Музичук С. країнські військові нарукавні емблеми під час Другої світової війни 1939-45 рр. // ''Знак'', 2004. — ч. 33. — с. 9 – 11.</ref></div>
|-
|[[File:Ukr-polizei 106 bat.svg|110px|]]
|&nbsp;&nbsp;
|[[File:Ukr-polizei 114 bat.svg|80px|]]
|&nbsp;&nbsp;
|[[File:Ukr-polizei 115-118 bat.svg|100px|]]
|&nbsp;&nbsp;
|[[File:Ukr-polizei oficer.svg|90px|]]
|-
|<div style='text-align: center;'><small>106.</small></div>
|
|<div style='text-align: center;'><small>114.</small></div>
|
|<div style='text-align: center;'><small>115. a 118.</small></div>
|
|<div style='text-align: center;'><small>Důstojnický odznak</small></div>
|}
</center>
 
=== Územněsprávní rozdělení ===
[[Soubor:ReichskommissariatUkraineMap.png|thumb|Říšský komisariát Ukrajina]]
Správní sídlo ''Říšského komisariátu'' bylo v [[Rovno|Rovnu]]. Byl rozdělen na 6 ''Generalbezirke'' (obecné okresy), před plánováním operace Barbarossa se jmenovaly ''Generalkommissariate'' (obecná komisařství). Tato správní struktura byla následně rozdělena do 114 ''Kreisgebiete'' (kruhových oblastí) a dále na 443 ''Parteien'' (stran).