Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

| příjmení = Hoftichová

| jméno = Petra, PhDr

| titul = Osazení nových kopií Braunových soch ve Vrtbovské zahradě na Malé Straně, Praha 1

| url = http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/pamatkove_hrichy_a_uspechy/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy-osazeni_novych_kopii_braunovych_soch_ve_vrtbovske_zahrade_na_male_strane_praha_1_index.html

| datum vydání = 2007-05-24

| datum přístupu = 2012-07-21

| vydavatel = Magistrát hl. města Prahy, odbor památkové péče

}}</ref> Zahrada se táhne z&nbsp;nádvoří paláce směrem na západ a zařezává se do svahu [[Petřín]]a. Zleva v&nbsp;pohledu z&nbsp;''Karmelitské'' přiléhá k&nbsp;pozemkům karmelitánského [[kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostela Panny Marie Vítězné]], zprava pak k&nbsp;[[Vratislavský palác|Vratislavskému paláci]] a [[Vratislavská zahrada|Vratislavské zahradě]]. V&nbsp;cípu se dotýká [[Schönbornská zahrada|Schönbornské zahrady]].

 

| příjmení2 = Rygl

| jméno2 = Tomáš

| titul = Prague: [detailed picture guide]

| vydavatel = ATP Publishing

| jazyk = anglicky

}}</ref> Vrtbovská zahrada je označována za jednu z&nbsp;nejkrásnějších v&nbsp;Praze.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada">{{Citace elektronické monografie

| titul = Vrtbovská zahrada

| url = http://www.vrtbovska.cz/

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = Casus Direct Mail

| místo = Praha

}}</ref><ref name="filipová" /><ref name="škoda74">{{Citace monografie

| příjmení = Škoda

| jméno = Eduard

| titul = Pražské zahrady

| vydavatel = Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka

| kapitola = Vrtbovská a Valdštejnská zahrada

| strany = 74

}}</ref>

 

[[Páni z Vrtby|Vrtbové]], neboli Páni z&nbsp;Vrtby, byli českým panským a posléze hraběcím rodem.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = -red-

| titul = z Vrtby

| url = http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=105004&s_lang=2&detail=1&title=z%20Vrtby

| datum aktualizace = 2007-07-25

| datum přístupu = 2013-02-01

| místo = CoJeCo

}}</ref> Rod přijal své jméno po hradu [[Vrtba]] (též Vrtbo,<ref name="horníbělá">{{Citace elektronické monografie

| titul = Historie obce

| url = http://www.hornibela.cz/informace-o-obci-horni-bela/historie/

| datum aktualizace = 2010-09-16

| datum přístupu = 2010-09-17

| vydavatel = Obec Horní Bělá

| místo = Horní Bělá

}}

</ref> lidově Vrtva<ref name="profous">{{Citace monografie

| rok = 1957

| počet stran = 864

}}</ref>

 

| kapitola = Malá Strana – Hradčany (Praha 1)

| strany = 315

}}</ref> skládal ze tří, z&nbsp;nichž jeden z&nbsp;jižních vystavěl ke své potřebě v&nbsp;roce 1591 italský stavitel [[Ulrico Aostalli de Sala]] (někdy počeštěně ''Oldřich Avastalis de Sal(l)a'',<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Kubů

| jméno = Naděžda

| titul = Hrad Karlštejn

| vydavatel = Památkový ústav středních Čech; VEGA-L

| kapitola = Stavebně historický vývoj hradu

| strany = 6

}}

</ref> (1525–1597)<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Hájek

| jméno = Václav

| titul = Architektura; klíč k architektonickým slohům

| vydavatel = Grada

| počet stran = 232 + 8 stran barevné přílohy

| isbn = 80-7169-722-2

| strany = 226

}}</ref>).<ref name="poche 315-316">Poche, s. 315–316.</ref> Tento dům koupil v&nbsp;roce 1620 hudební skladatel [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]] (1564–1621)<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Marek

| jméno = Jaroslav

| titul = České a Československé dějiny; I. od počátků do roku 1790

| vydavatel = Fortuna

| rok = 1991

| počet stran = 111

| kapitola = České země v období stavovské monarchie (1485–1620)

| strany = 74

}}</ref>, zřejmě již sloučený s&nbsp;vedlejším domem.{{#tag:ref|Zde literatura neuvádí, který z jižních domů byl ten, který byl obýván Oldřichem Avastalisem, nicméně Poche píše,<ref name="poche 316" /> že dům, kde bydlel Avastalis byl později zakoupen Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a později za Vrtbů sloučen s tím severním. Jelikož některé knihy hovoří o dvou sloučených renesančních domech za Vrtbů a jiné o dvou renesančních domech na jihu a třetím severním za Vrtbů připojeném, dá se předpokládat, že jeden z jižních domů byl oním, který postavil Ulrico Aostali de Sala.|group=pozn.}} Když byl Kryštof Harant při [[Staroměstská exekuce|popravě sedmadvaceti českých pánů]] na Staroměstském náměstí v&nbsp;roce 1621 sťat,<ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> dům byl zkonfiskován [[Habsburkové|Habsburky]] a o&nbsp;rok později v&nbsp;roce 1622 zakoupen hrabětem Sezimou z&nbsp;Vrtby (1578–1648)<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Antonín Norbert Vlasák: Votice

| url = http://ceskasibir.cz/dok/d227.php

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = Muzeum české Sibiře

| místo = Miličín

}}

</ref>,<ref name="prazkaarch177" /> který v&nbsp;roce 1631 přikoupil sousední severní dům ze 16. století, sloučil je a přestavěl do dnešní pozdně renesanční podoby.<ref name="poche 316" /> Později, za jeho vnuka hraběte Jana Josefa z&nbsp;Vrtby (1669–1734)<ref name="patricius">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = VPJ

| titul = Vývody významných osobností z řad šlechty

| url = http://patricus.info/gener.htm

| datum aktualizace = 11-03-2012

| datum přístupu = 2013-02-01

}}</ref>, vznikla na místě vinice kolem roku [[1720]] barokní zahrada<ref name="poche 316" /> spojená s&nbsp;další přestavbou paláce [[František Maxmilian Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].<ref name="prazkaarch177">{{Citace monografie

| příjmení = Staňková

| příjmení3 = Voděra

| jméno3 = Svatopluk

| titul = Pražská architektura: Významné stavby jedenácti století

| místo = Praha

| rok = 1991

| kapitola = Architektura barokní

| strany = 177

}}

</ref><ref name="zahrada" /><ref name="zahradypalacu140" /> Sochy pochází z&nbsp;dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]] (1684–1738)<ref name="černá108">Černá, s. 108.</ref> z&nbsp;let 1720–1725.<ref name="historie" />

| příjmení = Pácová-Hošťálková

| jméno = Božena

| spoluautoři = a kol

| titul = Pražské zahrady a parky

| místo = [Praha]

| rok = 2000

| kapitola = Počátky a vývoj zahradního umění v Praze

| strany = 17, 22

}}</ref><ref name="škoda6">Škoda, s. 6.</ref> kudy navíc vedla dnes již zaniklá cesta z&nbsp;dnešní ''Karmelitské ulice''.<ref name="matkamest" />

 

[[Soubor:Bývalý Alšův ateliér ve Vrtbovské zahradě.JPG|thumb|Empírový domek na konci saly terreny byl přistavěn kolem roku 1845 při klasicistní přestavbě paláce. V&nbsp;letech 1886–1889 zde bydlel a působil malíř [[Mikoláš Aleš]] (1852–1913)]]

Zahrada tedy vznikla z&nbsp;popudu Jana Josefa z&nbsp;Vrtby v&nbsp;první polovině 18. století v&nbsp;italském [[Baroko|barokním slohu]] ovlivněném českými prvky v&nbsp;podání architekta Františka Maxmiliana Kaňky, malíře [[Václav Vavřinec Reiner|Václava Vavřince Reinera]] a sochaře Matyáše Brauna.<ref name="historie" /> Vrtbové drželi palác s&nbsp;přilehlou zahradou až do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada MUDr. Jan Mayer. V&nbsp;této době došlo k&nbsp;přestavbě paláce podle plánů dvorního stavitele [[Josef Zobel|Josefa Zobela]] (1746–1814),<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Vrtbovský palác

| url = http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=39A7FA63C675683E7CF21DCF1588D30F?id=48405

| datum přístupu = 25-12-2012

| vydavatel = Praguewelcome.com

}}</ref> zahrady se však rekonstrukce nedotkla.<ref name="zahradypalacu140" /> Od roku 1807 byl v&nbsp;držení [[Nemocnice|lazaretu]] na Karlově.<ref name="poche 316" /> <!-- JE TŘEBA DOHLEDAT REF: Tak jak se vyvíjel ''Vrtbovský dům'', později v&nbsp;době baroka nazývaný ''palác'', vyvíjela se i&nbsp;sama zahrada. Zahrady té doby byly nedílnou součástí obydlí a pokud došlo ke změně charakteru obydlí, došlo též ke změně charakteru přilehlé zahrady, která v takovém případě byla nejčastěji pomocí zahradního prvku [[sala terrena]] architektonicky spojena s&nbsp;hmotou domu.{{chybí zdroj}}-->

 

Kolem roku 1845 byl celý palác s&nbsp;barokní zahradou upraven ve stylu [[klasicismus|klasicismu]] a na předělu mezi spodním a středním [[parter]]em vznikly [[empír]]ové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i&nbsp;rostlinný pokryv.<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie

| titul = Historie

| url = http://www.vrtbovska.cz/cz/historie

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = Casus Direct Mail

| místo = Praha

}}</ref> V&nbsp;průběhu přestavby pravděpodobně vznikla i&nbsp;malá vyhlídka na střeše v&nbsp;nejvyšším místě zahrady. V&nbsp;jednom z&nbsp;těchto přístavků v&nbsp;letech 1886–1889 bydlel a působil malíř [[Mikoláš Aleš]] (1852–1913).<ref name="poche 316" /><ref name="cerna133">Černá, s. 133.</ref>

 

 

3. června 1998 byla zahrada otevřena pro veřejnost. Vlastníkem zahrady je hlavní město Praha. Od roku 1999 je zahrada zpřístupňována prostřednictvím správcovské firmy Casus Direct mail a.s.<ref name="zahrada" /> Od roku 2000 se zde nachází galerie, kde se konají výstavy;<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Vrtbovská zahrada – nejkrásnější barokní zahrada v Praze

| url = http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2010-01-19-1209-za-poznanim-za-zabavou-praha-1.html

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = CzechTourism

}}</ref> v&nbsp;samotné zahradě jsou pořádány různé společenské akce jako svatby apod.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Kulturní a společenské akce – Vrtbovská zahrada

| url = http://www.casus.cz/cz/kulturni-a-spolecenske-akce-vrtbovska-zahrada

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = Casus Direct Mail

| místo = Praha

}}</ref> Zahrada je přístupná pouze v&nbsp;[[Letní turistická sezóna v České republice|letní sezóně]] za poplatek v&nbsp;určené době.<ref name="zahradypalacu140" />

 

| příjmení = Filipová

| jméno = Ivana

| titul = Pražské zahrady, zastavení druhé – Vrtbovská zahrada

| url = http://www.cestovatel.cz/clanky/prazske-zahrady-zastaveni-druhe-vrtbovska-zahrada/

| datum vydání = 2007-06-22

| datum přístupu = 2010-09-15

| místo = Cestovatel.cz

}}</ref> Nachází se ve svahu na prostorově komplikované ploše o&nbsp;plošné výměře 0,31 ha.<ref name="filipová" /> Tvar připomínající šipku je však na jihu vykrojen Schöborskou zahradou a na severovýchodě domem čp. 1 z&nbsp;ulice ''Tržiště''. Ani samotná orientace Vrtbovského paláce není vůči zahradě ideální – průčelí paláce vůči zahradě netvoří pohledový závěr. [[Obrazová kompozice|Kompozičně]] je zahrada zasazena do dvou os. Jedna se nachází na prvním parteru. Tvoří ji [[sala terrena]], jejímž identickým odrazem je na protilehlé straně [[voliéra]] s&nbsp;ptactvem. Obě křídla jsou souměrně ukončena později přidanými empírovými domky. Spojnice prochází bazénkem s&nbsp;[[putto|puttem]] na mořské nestvůře. Druhá osa je na první kolmá, protažením kolmice se dostáváme k&nbsp;teatronu umístěném v&nbsp;nejvyšším místě zahrady. Na tuto kolmici jsou uchycena dvě dvoukřídlá schodiště oddělující všechny tři výškové partery. Na prvních dvou parterech je na kolmici bazének obklopený záhony s&nbsp;tvary tvořenými zeleným [[zimostráz]]em, proloženými barevnou dekorací [[Pěnišník|azalek]]. Nejvyšší parter se paprskovitě zdvihá až k&nbsp;teatronu. Od druhého je oddělen balustrádou s&nbsp;vázami a sochami antických bohů v&nbsp;pozadí s&nbsp;barokní kopulí [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostela svatého Mikuláše]]. Záhony této části jsou tvořeny trávníkem a [[Jehličnany|koniferami]].<ref name="zahradypalacu141-142" />

[[Soubor:Vrtbovská zahrada, socha Diany.JPG|thumb|Kopie Braunovy sochy bohyně [[Diana (mytologie)|Diany]] na balustrádě nad druhým parterem]]

 

Na prvním parteru se nachází fontána se soškou puttiho na mořské nestvůře<ref name="historie" />, obklopená čtyřmi dekoračními záhony. Zelenorůžovou dekoraci tvoří buxus [[Zimostráz vždyzelený|zimostrázu vždyzeleného]] (''Buxus sufruticosa'')<ref name="zahradypalacu142" /> a [[violka rohatá|violky]] (''Viola cornuta'').<ref name="matkamest">{{Citace elektronické monografie

| titul = VRTBOVSKÁ ZAHRADA

| url = http://www.matkamest.cz/vrtbovska-zahrada---barokni-zahrada.html

| datum aktualizace = 2009-08-05

| datum přístupu = 2010-09-15

| vydavatel = Prahamatkaměst.cz

}}</ref> Vlevo přiléhá sala terrena, která je vyzdobena freskami barokního malíře Václava Vavřince Reinera (1689–1743)<ref name="černá">{{Citace monografie

| příjmení = Černá

| jméno = Marie

| titul = Dějiny výtvarného umění

| vydavatel = IDEA SERVIS

| kapitola = Baroko v českých zemích

| strany = 110

}}</ref> a dvěma sochami v&nbsp;rozích od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> Na opačné straně je to pak voliéra s&nbsp;ptactvem ze [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]],<ref name="matkamest" /> ve stejném architektonickém návrhu jako sala terrena.<ref name="prague" /> První parter je od druhého oddělen dvoukřídlým schodištěm, které se zprava i&nbsp;zleva sbíhá v&nbsp;jedno. Schodiště je zaklesnuto mezi dvě zdi, které umožňují výhled na první parter až při svém vrcholu. Tento koridor je po obou stranách uzavřen empírovými domečky. V&nbsp;tom, který přiléhá k&nbsp;sale terreně, je instalace připomínající pobyt [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Naproti schodišti se nachází stěna paláce a vstup do místní galerie.

 

Do posledního patra se vstupuje přes schodiště, které se z&nbsp;jednoho centrálního toku větví ve dvě směrem ke stranám. Je dekorováno kamennými vázami s&nbsp;dětskými naháči<ref name="škoda74" /> a na zdi nad schodištěm se nachází balustráda s&nbsp;vázami a sedm soch antických bohů<ref name="škoda74" /> od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="poche 316" /> Dnes se však jedná již o&nbsp;kopie poškozených originálů, které jsou uloženy v&nbsp;lapidáriu Národního muzea. Jedná se o&nbsp;[[Apollón|Apollona]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Diana (mytologie)|Dianu]], [[Juno (mytologie)|Juna]], [[Minerva (mytologie)|Minervu]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]] a [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]],<ref name="zahradypalacu142" /> v&nbsp;části u&nbsp;zahrady kostela se nachází sousoší zápasících chlapců.<ref name="zahrada" /> Horní parter je tvořen paprskovitě se sbíhajícími trávníky s&nbsp;tisy (''Taxus'' sp.),<ref name="zahradypalacu141-142" /> směrem od vyhlídky na malostranské dominanty k&nbsp;horní terase tvořené teatronem. Jsou zde tři paprskovitě se sbíhající cesty vydlážděné oblázky. Teatron je rozdělen [[Lastura|mušlemi]] a [[pemza|pemzou]] na tři části. Každá z&nbsp;nich je zdobena [[maskaron]]y a [[feston]]y včetně reliéfů postav mořských panen (po stranách) a [[Triton (mytologie)|tritony]] (uprostřed).<ref name="škoda74" /> [[Štuk]]ová výzdoba však byla v&nbsp;průběhu času značně poškozena a tak byla v&nbsp;50. letech 20. století a ještě při rekonstrukci v&nbsp;roce 1987 z&nbsp;větší části nahrazena novou.<ref name="zahradypalacu142" /> V&nbsp;prostřední části se nacházela Reinerova freska z&nbsp;roku 1720 a v&nbsp;postranních částech byly umístěny i&nbsp;další fresky, které se však do současnosti nedochovaly.<ref name="poche 316" /><ref name="zahradypalacu142" /> Na střeše teatronu se nachází vyhlídka.

 

[[Soubor:Venuše a Adonis na fresce v sala terreně Vrtbovské zahrady.JPG|thumb|Venuše a Adonis na stropní fresce sala terreny od Václava Vavřince Reinera]]

V&nbsp;této části je při ohybu petřínského svahu směrem západním ve zdi uzamčená branka, která vede do dnes soukromé zahrady Vratislavské. Ta je menší (0,195&nbsp;ha) než Vrtbovská a rovněž pochází z&nbsp;období baroka.<ref name="zahradypalacu140–141 a 143">Pácová-Hošťálková, s. 140–141 a 143.</ref>

| příjmení = Pácová-Hošťálková

| jméno = Božena

| spoluautoři = a kol

| titul = Pražské zahrady a parky

| místo = Praha

| rok = 2000

| počet stran = 384

| isbn = 80-902910-0-7

}}

*{{Citace monografie

| kapitola = Malá Strana – Hradčany (Praha 1)

| strany = 289–344

}}

*{{Citace monografie

| příjmení3 = Voděra

| jméno3 = Svatopluk

| titul = Pražská architektura; Významné stavby jedenácti století

| místo = Praha

| rok = 1991

| kapitola = Architektura barokní

| strany = 103–183

}}

*{{Citace monografie

| příjmení = Škoda

| jméno = Eduard

| titul = Pražské zahrady

| vydavatel = Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka

| kapitola = Vrtbovská a Valdštejnská zahrada

| strany = 74–87

}}