Žatecko-lounský svaz: Porovnání verzí

Bývalý táborský hejtman pocházející z jižní [[Morava|Moravy]], jemuž husitské války přinesly ohromné majetky z severovýchodních Čechách, se v letech 1425 až 1426 postupně prosazuje do čela žatecko-lounského svazu. Za oficiální počátek jeho dominance ve vedení svazu bývá označována [[bitva u Ústí nad Labem|bitva u Ústí nad Labem]] z [[16. červen|16. června]], po níž získal do svého držení dobytá města [[Ústí nad Labem]], [[Teplice]] a [[Duchcov]]. V dubnu [[1427]] dobyl za pomoci Žatce a Loun město Žlutice, které však husité záhy vyklidili před postupující [[Třetí křížová výprava proti husitům|křížovou výpravou]]. Po porážce [[Bitva u Tachova|u Tachova]] Jakoubek opětovně dobyl Žlutice, k nimž přidal i hrad [[Andělská Hora (hrad)|Andělskou horu]]. Na přelomu dvacátých a třicátých let [[15. století]] je patrný Jakoubkův odklon od pozic radikálních svazů táborů a sirotků. Zbohatlý šlechtic stále častěji jednal se zástupci domácí katolické opozice a zjevně si zabezpečoval svou budoucnost. Při ohrožení země v létě [[1431]], kdy do Čech vtrhla vojska [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté kruciáty]], stály oddíly Žatce a Loun na straně spojených husitských vojsk a účastnily se [[Bitva u Domažlic|bitvy u Domažlic]]. Vojska svazu se na straně radikálů účastnila i neúspěšného [[Obléhání Plzně (1433-1434)|obléhání]] katolické Plzně, avšak k rozhodujícímu střetnutí [[Bitva u Lipan|u Lipan]] [[30. květen|30. května]] 1434 dorazila jen jejich malá část. Jakoubek z Vřesovic nechtěl v bitvě riskovat vše, co do té chvíle získal, a raději své vojsko zaměstnal obléháním hradu [[Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)|Kostomlaty]].<ref> Jurok (2006). Str 55.</ref>