Srbské království: Porovnání verzí

V roce [[1804]] bylo Srbsko bylo vyhlášeno autonomním knížectvím v rámci Osmanské říše, jejíž moc však byla silně omezena. Osmané si pouze zachovali právo na nevelký roční poplatek a kontrolu nad 6 městy a 2 pevnostmi. Po [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] v roce [[1878]] bylo [[6. březen]] [[1882]] knížetem Milanem, vyhlášeno Srbské království a dosavadní kníže Milan byl korunován králem Milanem I., po něm nastoupil na trůn jeho syn Alexandr I. Jeho vládu poznamenaly skandály kolem královny Dragy, rozené Mašínové, a královská rodina byla nakonec vzbouřenci roku [[1903]] zavražděna. Následně se již potřetí na trůn vrátili [[Karađorđevićové]] v osobě krále [[Petr I. Karađorđević|Petra I.]], který byl v roce [[1903]] korunován srbským králem. Ten žil téměř celý život po vyhnání svého otce Alexandra ve francouzském exilu, získal vysoké hodnosti ve francouzské armádě, zúčastnil se bosenského povstání a byl ženat s dcerou černohorského knížete a později krále [[Nikola I.|Nikoly]] - [[Zorka Černohorská|Zorkou]]. Za jeho panování Srbsko zažívalo velký hospodářský a kulturní rozkvět, rovněž se odpoutalo od předchozí orientace na Rakousko a stalo se spojencem [[trojdohoda|států Dohody]].

 

 

=== První světová válka ===

Atentát na [[František Ferdinand d'Este|Ferdinanda d'Este]], jehož hlavními pachateli byli mladí srbští nacionalisté z [[Bosna|Bosny]], postavili Srbsko do obtížné situace. [[Rakousko-Uhersko]] vyvolalo ostrou kampaň proti Srbsku a proti [[Srbové|Srbům]] žijících na území monarchie. Srbští politici se snažili vyvrátit obvinění a proto atentát ostře odsoudili. Rakouské ultimátum, jehož přijetí by ze Srbska fakticky učinilo rakouského vazala, však odmítli a válku přijali. Srbský premiér [[Nikola Pašić]] po přečtení zprávy o vyhlášení války prorocky zvolal: "Rakousko nám vyhlásilo válku. To bude jeho konec!"

 

 

Na přelomu roku 1915 a 1916 byla srbská armáda zatlačena na jih země a území státu bylo rozděleno mezi Rakousko a [[Bulharsko]]. Zatímco Rakušané ve své okupační zóně neplánovali trvalé připojení, protože se obávali vyhrocení národnostních rozporů v říši, Bulharsko se snažilo srbskou národnost kompletně zlikvidovat a na jím okupovaném území začala silná [[bulharizace]]. Srbská armáda ustupovala v kruté zimě přes Albánii a s pomocí francouzského loďstva se znovu shromáždila na [[Korfu]] a dalších řeckých ostrovech. Následně bylo asi 40 000 vojáků převezeno do Řecka na soluňskou frontu.

*[[Dějiny Srbska]]

*[[Dynastie Karađorđevičů]]

 

{{Portály|Srbsko}}