Ondřej Kusý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 32:
V roce 1772 mladý Ondřej přišel do [[Praha|Prahy]], a záhy vstoupil do hudební nadace [[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnského chrámu]]. Navštěvuje [[gymnázium]] na [[Staré Město (Praha) |Starém]] i [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Dál se cvičí v hudbě pod vedením [[Václav Josef Bartoloměj Praupner|Václava Praupnera]], který byl v té době zaměstnán jako první [[Violoncello|violoncellista]] v Týnském chrámu. Když V.Praupner obdržel místo ve sboru [[Kostel svatého Haštala|kostela sv.Haštala]], Ondřej Kusý jej částečně z vděčnosti a částečně z touhy se vzdělávat v Praupnerově škole následoval.
V roce 1778 když se Kusému začíná měnit hlas (mutuje), vzdává se na čas zpívání a Praupnera opouští. V letech 1779 a 1780 již má za sebou působení v několika pražských kostelých jako tenor. V roce 1780 obdržel místo tenoristy v kostele [[Kostel svatého Michaela archanděla (Praha)|sv.Michaela]] a v Týnském chrámu na Starém Městě v Praze. V roce 1781 byl přijat do mužského sboru [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Metropolitního chrámu (chrám sv.Víta)]] na pražském hradě, kde zpíval pod vedením slavného kapelníka [[Jan Antonín Koželuh|Johanna Koželuha]]. V roce 1784 převzal místo tenoristy v kostele [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|sv.Mikuláše]] na Malé straně.
Toto místo zastával až do roku 1792, kdy jej najal do svých služeb všeobecně známý učenec a podporovatele umění hrabě František von Paula Hartig, který působyl na saském dvoře. Toto nynější zaměstnáni připadalo Kusému příjemnější. Praha se mu již po dvacetiletém působení zdála malá a on hořel touhou vidět cizí země. Kvůli svému zdraví chtěl navštívit lázně [[Spa]] avšak s politických důvodů musel změnit trasu své cesty. Navštěvuje [[Hannover]] a i jiná německá města, kde se seznamuje s místními hudebníky a poznává i několik krajanů. Po smrti hraběte Hartiga se Kusý vrací zpět do vlasti a v roce 1802 přebírá místo tenoristy a hudebního ředitele v kostele u křižovníkůKřižovníků v Praze. V roce 1808 se stále zdržuje v Praze skládá několik sonát a sóla pro violoncello na které mistrně hrál. Archiv strahovského kůru v Praze má dosud jeho krásnou skladbu O salutaris hostia.<ref>Bohumír Jan Dlabač: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien, 1815, str.170</ref>
Ondřej Kusý umírá v Praze 29.prosince 1806 a je pohřben na [[Malostranský hřbitov|Malostranském hřbitově]].<ref>http://www.malostranskyhrbitov.cz/publikace/hudebnici-mozartovy-generace</ref>